Jak se na takový odběr správně připravit? Proč se sestře odběr někdy nemusí povést? Proč nestačí vždy jen jedna zkumavka? A může být odběr bezbolestný?
Odběr krve je, pro většinu sester, naprosto rutinní záležitostí. Lze se s ním setkat na rozličných typech zdravotnických zařízení – počínaje ambulancemi přes standardní oddělení až po vysoce specializované jednotky intenzivní péče.
Jsou však místa, kde se odběry krve dělají zřídka, jinde jsou každodenní náplní sestry. Např. v zařízeních, jako jsou domovy pro seniory, se s odběrem sestra nesetká i několik týdnů. Na takových odběrových centrech si denně odběrová sestra nabere i přes sto pacientů. Nicméně by tento výkon měla zvládat každá sestra nehledě na oddělení, na kterém pracuje.
Jak se správně připravit?
Určitě jste se již setkali s radou, abyste přišli nalačno. Víte proč? Lékař může sledovat v odebraném vzorku hladinu cukru (glukózy), a pokud se ráno najíte, hladina glukózy v krvi bude zvýšená. Lékař tak může mít podezření, že vás dostihla cukrovka. Pokud jste nalačno, za normálních okolností je naše tělo schopno udržovat hladinu glukózy v tzv. fyziologickém rozmezí, kdy je hladina glykémie relativně konstantní, a to díky složitým biochemickým mechanizmům. Pokud však nejíte delší dobu, hladina glykemie klesá a může se proto dostavit nebezpečná hypoglykemie. Je tedy vhodné se po odběru krve občerstvit.
Měli byste se také vyhnout tučným jídlům. Proč? Zvýšená hladina tuků v krvi má za následek vznik mléčně zkaleného tzv. chylózního séra. Takové sérum, ze kterého se provádí běžná biochemická vyšetření, nelze analyzovat, a pravděpodobně se budete muset podrobit odběrům znovu. Pokud jste i tak dodrželi správný stravovací režim před odběrem, může to např. znamenat, že máte zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi.
Měli byste se vyhnout zvýšené fyzické námaze. Proč? Zvýšená fyzická námaha může totiž ovlivnit hladinu některých enzymů. Jedním takovým je např. aspartátaminotransferáza (AST). Tento enzym se uvolňuje z poškozených svalových vláken, může se ale zároveň uvolnit z poškozené jaterní tkáně. Jednou jsem se podrobil odběrům krve, nicméně jsem nedodržel klidový režim, a den před odběrem jsem si zašel zacvičit. Důsledkem toho byla bolest svalů a zvýšení hladiny enzymu AST do natolik kritických hodnot, že to vypadalo na akutní selhání jater. Duchapřítomná lékařka mi následně zavolala, aby se ujistila, jestli jsem náhodou před odběrem necvičil.
Přijďte nalačno, ale dostatečně hydratovaní. Víte proč? Jít na odběr krve dehydratovaný není dobrým nápadem, protože žilní řečiště není dostatečně zavodněno, žíly jsou špatně viditelné a krev je hustá. Odběr tak může být komplikovaný. Sestra vás pak jistě okřikne slovy: „Že vy jste nic nepil!?“
Pokud víte, že vám odběr nedělá dobře, řekněte to! Pověřený pracovník pak neprovede odběr vsedě ale vleže. Je to prevence nevolnosti, kdy se některým pacientům udělá skutečně špatně, začnou mít křeče a omdlí.
Vhodným oblečením také nic nezkazíte. Doporučuji krátký rukáv, ten dlouhý si stejně budete muset vyhrnout. A místo drahé bílé košile přijďte raději v tričku „na doma“.
Tolik zkumavek? K čemu jako?
Určitě jste někdy dumali nad tím, proč nestačí pro odběr jedna zkumavka. Zkumavek existuje několik typů v závislosti na typu odběru. Záleží na lékaři, o jaká vyšetření si zažádá, a podle toho se odvíjí také počet odebraných zkumavek. Někdo má pouze jednu, jiný pacient má zkumavek hned šest. Nesmím také zapomenout na jejich barevné odlišení. Dostane-li sestra do rukou žádanku, musí vědět, které zkumavky bude potřebovat a do kterých vaši krev odebere.
Existují zkumavky na hematologii, pomocí kterých lze určit např. hladinu hemoglobinu v krvi. Biochemické zkumavky slouží ke zjištění celé škály různých analytů počínaje zmíněnou glukózu až po nádorové markery či ionty. Zkumavka pro koagulační vyšetření je určena pro stanovení rychlosti srážlivosti krve. Zkumavka určena pro stanovení sedimentace krve je volena v případě, že potřebujeme ozřejmit přítomnost infekce či zánětu.
Do zvláštních zkumavek se odebírá krev na hemokultury při podezření na sepsi (lidově tzv. otrava krve).
Zkumavek však existuje nepřeberné množství. Vzájemně se liší objemem, či přidaným protisrážlivým roztokem. Krev nesmí přijít do laboratoře sražená, proto sestra zkumavku s krví promíchá, aby se promísil zmíněný roztok s krví.
Výběr vhodné žíly
Žilní krev odebírá sestra zpravidla ze žil na horní končetině, ve výjimečných případech na dolní končetině. Záleží na sestře, jakou žílu zvolí, a která jí přijde pro odběr nejvhodnější. Není to pravidlem, nicméně nejsnáze se odebírá krev mladým a štíhlým lidem, kdy jsou žíly silné a snadno viditelné. Komplikovanější jsou odběry u seniorů a onkologicky nemocných, kdy jsou žíly špatně viditelné, křehké a snadno pukají. U otylých pacientů, pacientů s otoky, či u pacientů s nízkým příjmem tekutin jsou žíly rovněž schované. Tady musíme někdy hledat i ve dvou. To je pak radosti, když se takový odběr povede!
Výběr jehly
Málem bych zapomněl na to nejpalčivější – jehly! Injekčních jehel existuje opět několik typů. Záleží na sestře, kterou jehlu pro odběr zvolí. Jednotlivé jehly se liší dle průměru a jsou barevně odlišeny. Pokud sestra předpokládá komplikovaný odběr, volí jehly s menším průměrem. Pro obzvlášť neviditelný či křehký žilní systém existují tzv. křidélkové jehly. Nutno však počítat s tím, že menší průměr jehly prodlužuje dobu odběru a naopak. Je to však k pacientům šetrnější, neboť vpich touto jehlou probíhá téměř bezbolestně.
Existuje bezbolestný odběr?
Když jsme u toho. Víte, že odběr krve může být i úplně bezbolestný? Ne, zatím jsem se nesetkal s tím, že by chtěl pacient kvůli odběru krve do celkové anestezie. Řeč je o centrálních žilních katétrech! Tento speciální žilní vstup je využíván na specializovaných pracovištích, jako jsou jednotky intenzivní péče. Zjednodušeně se jedná o katetr zavedený přes kůži do jedné z hlubokých žil. Sestra tak má kdykoliv zajištěný přístup do žilního řečiště. Na těchto pracovištích odebere krev z katétru i několikrát denně, aniž by si toho pacient všiml.
A co krev z tepny?
Záležitostí výhradně intenzivní péče je odběr arteriální krve. Ve výjimečných případech se jednorázově takto krev odebírá mimo pracoviště JIP. Tato krev se využívá ke stanovení krevních plynů u zmiňovaného vyšetření ASTRUP. Odběr sestra provádí výhradně z katétru zavedeného do tepny. S tímto typem odběru se však běžně nesetkáte.
Závěrem
Ačkoliv se zdá být tento výkon banální, je ovlivněn řadou faktorů – přípravou pacienta, vhodnou volbou pomůcek a jejich dostupností, stavem žilního systému, zručností sestry atd. Problematika je však mnohem širší, nicméně se domnívám, že pro hrubou orientaci jsou tyto informace dostačující.
