Ministerstvo zdravotnictví si mne ruce, povedla se totiž úžasná věc, a to zastavit odchod všeobecných sester z rezortu navýšením průměrného platu na 43 000. Další zvyšování platu je prý zbytečné - sestry mají peněz dost!
Nicméně, nelze se na tuto skutečnost dívat tak černobíle. Média často zmiňují, že tato cifra je vybrána mnoha hodinami přesčasů. Avšak přesčasové hodiny nejsou jedinými vlivy, které zkreslují průměrný výdělek sester.
O čem se již tolik nemluví
Nutno podotknout, že údaje, týkající se např. průměrného výdělku, poskytuje ministerstvo z nemocnic, které jsou přímo řízené ministerstvem zdravotnictví - tedy ty "velké a bohaté" fakultní nemocnice, nebo příspěvkové organizace krajů. Všeobecné sestry mají v těchto nemocnicích reálně vyšší platy, než např. v okresních nemocnicích, které jsou soukromé. Sestry nejsou totiž v těchto nemocnicích odměňovány platem, ale mzdou.
Plat, odvíjený od platových tabulek, je tím pádem jakousi zárukou stabilního a vyššího výdělku. Rozdíl v jejich ohodnocení je v průměru 6 000 korun ve prospěch sester odměňovaných platem, a to za stejnou práci. A co více, většina sester pracuje v soukromých zařízeních, tudíž na většinu sester se průměrný plat avizovaný ministerstvem, nevztahuje!
Průměrný rozdíl mezi platem a mzdou je detailně popsán v grafu v tomto článku:
https://www.zdravotnickydenik.cz/2018/11/oproti-roku-2010-chybi-akutni-peci-jiz-2024-sester-praze-si-vydelaji-prumeru-temer-40-tisic-mesicne-uvadi-uzis/
Ministerstvo tato čísla generalizuje, což vede k mylné interpretaci u laické veřejnosti! Průměrný plat sester se tedy týká pouze těch, kteří pracují ve státem řízeném zařízení.
Ve většině případů jsou všeobecné sestry zařazeny v 10. platové třídě, sestry se specializací pak v 11. platové třídě (nemusí to ale být pravidlem!).Tarif se po 32 roce aktivní služby již dále nezvyšuje! A než si tabulkově všeobecná sestra v 10. platové třídě vydělá přes 30 tisíc, musí být v praxi minimálně 19 let!
Příplatky tvoří velkou část průměrného výdělku
Velkou a nezanedbatelnou složkou průměrného výdělku jsou nejrůznější příplatky - za směnnost, za víkendy, svátky, noční směny, víkendy, příplatky za rizikovost, osobní ohodnocení, k tomu přesčasy atd. Z mého pohledu mohou tvořit klidně 1/2 hrubého výdělku. Stojí to ale za to?
Podívejme se na pár příkladů z praxe. Současná situace je taková, že sestry jsou nuceny suplovat pracovníky, které ve zdravotnictví chybí. Největší zátěž nastává v nejvíce exponovaném období, kterým je léto, a to kvůli dovoleným. Bohužel se tímto situace často omlouvá - "Nojo, nejsou lidi, tak jak to mám napsat? Musíte to vydržet!" ale posuďte sami - jde o zdravotní riziko pro sestru i pacienta.
Když má sestra takových 200hodin za měsíc (viz výše - all inclusive včetně 3 víkendů, nočních, a svátku a přesčasů), to už se té kouzelné částce převyšující hranici 40 tisíc může přiblížit.
Komentář Ošetřovatelství.info vše dokonale shrnuje:
"Bez přestávek v práci je to 207 hodin, ovšem reálná možnost vybrat si pauzu na lůžkovém oddělení se blíží nule. Běžný člověk má v září 11 volných dní – 5 víkendů a 1 svátek. Sestra má volných 12 dní. Z toho ale může strávit se svou rodinou a dětmi pouze 1 celý víkend. 5 dní volna z toho je po noční službě, což znamená, že sestra půl dne prospí a hned 4x potom vstává následující den brzy ráno na denní směnu. Tzv “čistého“ volna, kdy není po noční, je pouze 6 dní."
Rád bych zdůraznil, že rádoby volno po noční není žádné volno, když půlku dne po noční prospíte. Navíc sestry často tráví po noční v práci klidně o hodinu déle kvůli předání hlášení. Nedávno jsem potkal v metru kolegu po noční o půl deváté ráno, pracovní dobu má přitom do 7:00 hodin. Nepředpokládám, že by se zdržel po noční jinde, než v práci.
Podle nejnovějších údajů chybí v současné době v českém zdravotnictví asi 3 000 sester právě ve směnném provozu. Divíte se?
Samozřejmě nikdo nikoho nenutí pracovat na směny, musí ale počítat s tím, že po odchodu ze směnného provozu přijde o většinu příplatků, které tvoří značnou část průměrného výdělku. Ve státním zařízení tak sestra přijde lusknutím prstu klidně o 8 tisíc, což není zanedbatelná částka. Vyplatí se v takovém případě ve zdravotnictví vůbec zůstávat, když je podobně ohodnocen jakýkoliv jiný zaměstnanec bez přímé odpovědnosti na lidském životě?
Aby sestra, která pracuje např. na ranní směny (nemá tedy příplatky za směnnost, noční atd.), a je zařazena v 10. platové třídě, tabulkově dosáhla na průměrnou mzdu v roce 2018 (31 000kč) , musela by pracovat kolem 27 let!
Historie vývoje platu sester
Ministerstvo se významně zasadilo o růst platů v posledních tří letech. Chvástá se tím, že se jedná vlastně o významný mezník v historii růstu platů ve zdravotnictví, že se průměrný výdělek sester vyrovná evropskému průměru, a že se situace stabilizovala a už není třeba dále do platů investovat. Proč mám pocit, že to zní vyčítavě?
Sestry nejsou nákladem, ale investicí!
Ze zvědavosti jsem se pokoušel najít, jak to s tím navyšováním platu ve skutečnosti bylo. Když jsem viděl platové tabulky z roku 2016, docela jsem se zděsil. Myslím, že bylo na čase, aby se platy hnuly! A jsem přesvědčen o tom, že bez tlaku odborů, a vůbec celkové situace ve zdravotnictví, by k žádnému navyšování nedošlo!
Řekněme, že platy sester byly do roku 2015 zmrazeny lehce nad průměrnou mzdou. Nedostatek sester se prohluboval paralelně s nízkým finančním ohodnocením. Situace ve zdravotnictví byla vážná, do platů se neinvestovalo a sestry odcházely. Teprve v roce 2016 se začalo diskutovat o tom, že je personální situace nadále neudržitelná a zdravotníkům bude navýšen plat tři roky po sobě, a to po 10%.
Grafy a další informace např. v tomto článku:
https://www.zdravezpravy.cz/2019/05/07/odmeny-lekaru-a-sester-rostou-nejrychleji-ze-vsech-segmentu-ekonomiky/
Velmi zjednodušeně - ministerstvo se škubalo, požadavky odborů byly neúprosné, ale nakonec v posledních 3 letech přidalo na platech 27% (letos 7% místo 10%) plus asi 6 tisíc za směnnost. Ať už vizuálně možná jedná o hezká čísla, vycházejte z toho, že k navyšování docházelo z původního základu, který byl směšný, alespoň teda pro začínající mladé sestry. Platy se měly sestrám navyšovat konstantně jako preventivní opatření proti vzniku krize, nikoliv pouze v posledních 3 letech, jako její vyvrcholení. Ministerstvo šetřilo tam, kde se to nejméně vyplatilo - na lidských zdrojích. Kdo jiný pohání české zdravotnictví?
Sestry stárnou
Další faktor, který, z mého pohledu, zkresluje průměrný plat, je věk sester, který se přibližuje 50let. Starší a zkušenější sestry, kterých je tak více, mají logicky vyšší finanční ohodnocení, čímž celkově zvyšují průměr výdělku. Mladí se příliš do této profese nehrnou, a ani jen tak nepohrnou.
