Potřebují zdravotní sestry vysokou školu?

Upřímně se divím tomu, že někdo vůbec vede tuto úvahu. Pokud vám přijde vysokoškolsky vzdělaná sestra zbytečná, snad vás tímto článkem vyvedu z omylu.

Lékařů je málo, učitelů je málo, zubařů je málo. I přesto se nikde nemluví o tom, že by se těmto odborníkům mělo zkracovat vzdělávání jen proto, že je jich nedostatek. 

Ošetřovatelství je věda, jako každá jiná. Beze sporu se od nepaměti podílela na rozvoji medicíny ruku v ruce s vědou lékařskou. Má svoji historii, data, významné osobnosti a elity, které tuto vědu posunuly do nebývalých rozměrů. Medicína doznala za posledních 25 let obrovský pokrok v nových metodách a technologiích, a to především v prostředí intenzivní a resuscitační péče. Umělá plicní ventilace, mimotělní eliminační metody, laboratorní observace a monitorace fyziologických funkcí jsou oblasti, se kterými zdravotní sestry přichází běžně do kontaktu. Medicína i nadále expanduje a na sestry budou kladeny stále větší nároky. Jejich vzdělání se tomuto pokroku musí nutně přizpůsobit!

Zdravotní sestra je stejný odborník ve svém oboru, jako např. lékař, učitel, ekonom, farmaceut, manažer, psycholog, nebo laborant. Ostatně, zdravotní sestry 21. století mnohdy zastávají činnost všech těchto profesí. Ale i přesto si tuto skutečnost naše vláda odmítá připustit a snaží se české ošetřovatelství pošpinit a poškodit, a to především tím, že raději bude upřednostňovat méně vzdělané profesionály a profesionálky, než aby jim za tuto činnost řádně zaplatila.

Sestra jako univerzální voják

Sestry kontrolují lékařské ordinace před jejich plněním a realizací, protože v nich lékaři často nevědomě chybují, píšou nejasnosti, kopírují ordinace z předešlého dne atd. Před tím, než cokoliv z daných intervencí bude sestra plnit, nad ordinací musí prvně popřemýšlet, aby nedošlo k pochybení.

Sestry běžně edukují diabetiky, stomiky (stomické sestry mají dokonce vlastní ordinace), pacienty se zavedenými katétry (dialýza) a venózními porty, sestry mentorky školí novopečené kolegy a kolegyně, vyučují na lékařských fakultách, přednáší na konferencích atd.

Sestry na manažerských postech mají zodpovědnost za ekonomiku oddělení, klinik či nemocnic a dbají, aby se tyto subjekty personálně nezhroutily a nezkrachovaly.

Sestry musí znát léčiva, se kterými běžně manipuluji – jejich vzájemné interakce, kontraindikace, musí je umět správně naředit, zvolit vhodné místo aplikace, znát správné technické provedení.

Psychickou pohodu pacientům a jejich rodinám se sestry snaží dopřát neustále. Běžně sestry čelí pacientově strachu, úzkosti, obavám a toku myšlenek, na kterou pak očekává odbornou reakci a radu.

Sestry na specializovaných pracovištích také obsluhují laboratorní přístrojovou techniku, která slouží k okamžitému zhodnocení krevních hodnot. Sestra pak v případě vychýlených výsledků upozorní lékaře, který navrhne další kroky. Ne zřídka se stává, že se lékař sestry zeptá: „Tak, co tam vidíte?“

Jenže tohle všechno se moc dobře ví, alespoň mezi zdravotnickou elitou. Co laická veřejnost? U nás v ČR je na sestry neustále pohlíženo skrze prsty, jako na jakési pomahačky, uklízečky, krmičky, vyřizovačky, zapisovačky a zvedačky telefonů!

O nás bez nás

Současné středoškolské vzdělávání nabízí od roku 2004 obor zdravotnický asistent. Cituji slova prezidentky České asociace sester (ČAS) PhDr. Martiny Šochmanové, která mluví za vše:

„Střední zdravotnická škola již dnes není školou, která bývala před lety. Uchazeči se na tento typ škol nedostávají na základě přijímací zkoušky, jako tomu bylo dříve. Obor zdravotnický asistent je dnes všeobecně vzdělávací systém, na který teprve navazuje kvalifikační příprava, která trvá právě tři roky, a to buď na vyšší odborné škole, anebo na vysoké škole. Obor zdravotnický asistent dnes nemá tolik odborné přípravy a odborných předmětů tak, jako tomu bylo v minulosti. V dřívějších dobách měla zdravotnická škola 65% odborných předmětů, v dnešní době je to 40%.“

V současné době navrhlo ministerstvo vzdělávací program 4+1, podle kterého by sestrám stačil jeden rok nástavby na VOŠ po absolvování střední zdravotnické školy. Ministerstvo zdravotnictví si od tohoto kroku slibuje rychlejší tok sester do zdravotnictví. Šochmanová se proti tomuto návrhu ohrazuje se slovy:

„Na sestry jsou v současné době kladeny mnohem větší nároky. Na tak náročnou profesi je potřeba vystudovat minimálně čtyři roky všeobecného vzdělání a tři roky terciárního vzdělání (pozn. VOŠ/VŠ), které skutečně odrazuje požadavky, které jsou dnes na sestry kladeny. Jeden rok je naprosto nedostatečný k tomu, co je dnes od všeobecných sester vyžadováno. Tento krok žádné nové sestry do praxe nepřivede.“

Kompletní rozhovor s zde.

Ono se v současné době ani neví, jak bude učební plán a osnovy této „roční nástavby“ vypadat. Ale důležité je, že se s ním už počítá. Rozhoduje se o sestrách bez sester.

A teď možná něco, co vás šokuje – sestrám nevadí vzdělávat se! Vadí jim, že jejich vzdělání není nijak zohledněno na výplatních páskách! Proč tedy marnit čas studiem všeobecné sestry, když to stát neocení? Proč nejít raději pracovat za kasu do Lidlu skoro za dvojnásobek mzdy? Bez nočních služeb, bez dvanáctihodinových směn, bez nucených víkendů, svátků, bez neproplacených přesčasů, a bez rizika infekčních chorob?

S lékaři na stejné vlně

Dnes atestovaná, či VOŠ/VŠ vzdělaná sestra získává kompetence, které kdysi měl/v současné době má pouze lékař – katetrizace močového měchýře (cévkování) muže, kanylace radiální tepny, intravenózní aplikace léčiva atd. A tím lékařům ušetří spoustu práce a času. Rozumný lékař uzná, že je sestra jeho rovnocenným partnerem/partnerkou.

Činnost zdravotních sester by bez lékařů postrádala smysl stejně tak, jako práce lékařů bez sester. Pokud mají být sestry rovnocenným partnerem lékařů, není důvod slevovat z jejich požadavků na vzdělávání. To by neznamenalo pokrok, ale pouze krok zpět české zdravotní péči.