Kdo je zdravotnický dispečer?

Možná jste už byli v situaci, která nutně znamenala jediné – vytočit číslo 155. Napadlo vás někdy, kdo za tím sluchátkem vlastně sedí? A co všechno máte říct za informace?

Pokud vytočíte 155, hovor bude automaticky přesměrován, dle vaší polohy, na spádové Zdravotnické operační středisko (ZOS). To představuje centrální řídící pracoviště každé záchranné služby v České republice.

Každý region má svoje středisko, které monitoruje činnost jednotlivých výjezdových skupin. Tak např. Středočeský kraj – ZOS Kladno, Jihomoravský kraj – ZOS Brno atd.

Technické zázemí

Dispečeři mají k dispozici počítač s několika velkými monitory a telekomunikační zařízení.

Každý monitor má svoji specifickou funkci – jeden slouží jako digitální geografický systém (operátoři využívají vlastní mapovací software, kde se promítá poloha každé posádky ve výjezdu), další monitor slouží k zápisu dokumentace, dalším se sleduje dostupnost výjezdových záchranných složek v daném městě.

Jejich vybavení však nabízí mnohem více funkcí a možností.

Co je důležité – zorientovat se

Po přijetí telefonátu následuje představení dispečera, po kterém zahájíte rozhovor. Bude ho prioritně zajímat: kde se nacházíte a co se stalo.

V případě, že přesně nevíte, kde jste, snažte se co nejlépe popsat, co vidíte v okolí – čísla domů, ulice, obchody, rybník, zastávky, alespoň přibližný název města/obce, posloužit může GPS navigace v autě, prostě cokoliv – on si poradí. Na monitoru se objeví pouze přibližná poloha volajícího. Já už jsem si při cestování vytvořil takový tik, kdy např. na dálnici sleduju kilometrovník.

V Praze jsou velkou pomocí obyčejné pouliční lampy, na kterých jsou nataveny kovové plíšky s jedinečným číselným kódem, který přesně určí vaši polohu. Podobně je tomu u železničních přejezdů – více v tomto článku.

Pokud vlastníte smart phone, doporučuji pro tyto případy aplikaci Záchranka. Tato aplikace je schopna na ZOS odeslat SMS s vaší přesnou GPS polohu a dispečer vám navíc obratem zavolá. Nabízí však mnohem více funkcí – praktické rady a postupy první pomoci, nejbližší pohotovost, anebo také hlasitý metronom, který vám pomůže dodržet přesnou frekvenci stlačování hrudníku při resuscitaci (100 stlačení za minutu).

Operátoři mají k dispozici telefony s displejem, takže vidí číslo, z jakého voláte. V případě, že hovor z nějakého důvodu omylem ukončíte, mají možnost zavolat vám obratem zpět. Některá čísla už jsou pro tým „známou firmou“.

Komunikace

Nemusíte se bát, že nebudete vědět, co máte říct – dispečeři vás vždy navedou k požadované informaci. Volající bývají rozrušení, klepe se jim hlas a jde jim špatně rozumět. Vyhodnocení situace a vaší polohy bývá proto občas dost obtížné.

Absolutně nejhorší věc, co můžete udělat – panikařit, chovat se agresivně, hystericky a vulgárně. S těmito telefonáty se dispečeři setkávají bohužel naprosto běžně a zbytečně situaci komplikují.

Pokud se přece jen necháte unést okamžikem, dispečeři vás okřiknou a vyzvou vás ke spolupráci. Nejlepším způsobem je nechat se dispečerem vést a dělat přesně to, co vám radí. Nehádejte se s ním!

„Většina volajících jsou naprosto perfektní a soustředí se na to, co říkáme. Občas volají i děti, ty si při poskytování první pomoci vedou mnohdy lépe, než dospělí,“ uznává dispečerka.

V případě, že k vám dispečer vyšle sanitku, upozorní vás, abyste zavřeli psa (pokud máte). Záchranáři nemají povinnost vejít na váš pozemek v případě, že budou mít pocit ohrožení vaším mazlíčkem!

Zdravotnický dispečer

Skupina dispečerů a dispečerek pochází z řad speciálně vyškolených zdravotníků – zdravotní sestry a záchranáři.

Zdravotnický dispečer skutečně není na úrovni operátorů telekomunikačních služeb! Od dispečerů se předpokládá vysoká míra analytického myšlení, strategie a znalosti v oblasti medicíny. Musí se dobře orientovat v mapě, dopravní síti a terénu spádového regionu. Jejich rozhodování ovlivní další průběh situace, musí být proto rychlí a koncentrovaní. Navzdory této zátěži si musí zachovat chladnou hlavu a postupovat s rozvahou a klidným hlasem.

„Když někdo volá, nikdy nevíš, co je na druhé straně. Může to být obyčejná bolest hlavy, ale také hromadné neštěstí, porod, bezvědomí. Prostě cokoliv, je to občas adrenalin,“ říká jeden z týmu.

Nepostradatelnou součástí jejich znalostí je první pomoci. Dispečer se na základě od vás získaných informací rozhodne, o jaký problém se s největší pravděpodobností jedná, a podle toho pak zvolí taktiku první pomoci. Poradí vám s vhodnou polohou postiženého a s postupy první pomoci, kterými vás bude vést od začátku hovoru klidně až do příjezdu záchranné služby.

Zatímco s vámi dispečer vede rozhovor, celou situaci dokumentuje a zpracovává (volající jsou často překvapeni, když jim během několika sekund dispečer oznámí, že je záchranka již na cestě). Na základě složitosti případu pak stanoví prioritu výjezdu, čímž určí, zda k vám vyrazí tým rychlé záchranné či lékařské pomoci. Může dokonce zalarmovat složky IZS – policii, hasiče, nebo vyslat na místo vrtulník. A v případě toho nejhoršího – koronera.

Zajišťují také lůžko pro nemocného, dostupná vyšetření (CT) atd. Jsou také v neustálém kontaktu ze záchrannou službou pro případ konzultace.

Dispečer je vaším skutečným přítelem na telefonu. Ačkoliv se vám to nemusí příliš zdát, jedná se o poměrně náročnou a stresující pozici, o které se bohužel příliš neví a nemluví.