Pár slov…

Už mě nebaví poslouchat o tom, jak vláda usilovně pracuje na reformách, jak bojuje proti korupci. Nebaví mě ta trapnost tápání a manévrování ode zdi ke zdi.

Nebaví mě dohadování koalice o všem a o ničem. Nebaví mě handrkování se o posty ve vládě a na ministerstvech. Nebaví mě boj  proti dinosaurům a rádoby kmotrům. Nebaví mě ukazování prstem  na druhé. Nebaví mě shazování vlastní neschopnosti na ostatní. Nebaví mě „půjčky“ v obálkách. Nebaví mě neschopnost politiků komunikovat s lidmi a se sebou navzájem. Nebaví mě hraní si na spravedlivé v podání Bohuslava Sobotky. Nebaví mě aféry Vondry a Bárty. Nebaví mě odměny policejním náměstkům. Nebaví mě odboráři, kteří nevědí, co chtějí. Nebaví mě stávka. Nebaví mě se o tom všem hádat se známými. Nebaví mě neviditelní ministři vlády. Nebaví mě dodatek ke koaliční smlouvě. Nebaví mě předběžné opatření na pondělní stávku. Nebaví mě uraženost odborů. Nebaví mě, jak odbory bojují i za mě. Nebaví mě vyhrocení situace od Klause. Nebaví mě vzkazy odborů vládě přes média. Nebaví mě vzkazy vlády odborům přes média. Nebaví mě vládní nicnedělání. Nebaví mě opoziční rétorika. Nebaví mě bezprogramové tlachání a kritizování. Nebaví mě současný stav politické kultury. Nebaví mě politikové. Nebaví mě současná vládní politika. Nebaví mě současná opoziční politika. Nebaví mě, že se žádná politika nedělá. Nebaví mě věčné sliby. Nebaví mě věčné nedodržování slibů. Nebaví mě populistická gesta. Nebaví mě nenaslouchání skutečným odborníkům. Nebaví mě hraní si na odborníky a chytré Horákyně. Nebaví mě uraženecké nálady. Nebaví mě, že mě to nebaví. Nebaví mě dál o tom psát…