Během "majdanské" krize několikrát zaznělo, že ČR přijme tolik uprchlíků z Ukrajiny, kolik bude potřeba. Ale.. Premiér Sobotka přiznal„ že (cituji) "Česká republika není příliš připravena na příliv ukrajinských uprchlíků. K původní plánované pomoci připravované zeměmi Visegrádské čtyřky nakonec asi nedojde. Jak uvedl Sobotka, Česká republika je připravena společně se sousedním Slovenskem a Polskem poskytnout humanitární pomoc. Uprchlíky ve stavu nouze je možné přijmout, ale maximálně stovky, na víc nebudou peníze." Připomněl, že pomoc Ukrajině Česko koordinuje v rámci EU a nebude vystupovat individuálně. (zdroj:Týden.cz)
Má pravdu, ale to jsme věděli už před časem. A než křičet a dělat gesta dopředu, měli bychom si napřed uvědomit reálnou situaci. Češi byli, jsou a vždy budou velmi solidární národ, který při zmínce o jakékoli, ať už přírodní nebo humanitární katastrofě, okamžitě poskytuje materiální či finanční prostředky, ale vždy se musíme starat v první řadě o své lidi. Teď samozřejmě nemluvím o poskytnutí zdravotní péče raněným z Ukrajiny nebo z jiné země, ani o poskytnutí pomoci nebo azylu těm, kteří to opravdu potřebují. Tam je to jasné. Ale každý zodpovědný stát pečuje o zájmy svých vlastních lidí, proto mi přijdou „výkřiky“ o tom, že přijmeme tolik uprchlíků, kolik bude potřeba, a „nějak to pak uděláme“, trochu zbrklé bez známky prvotního zamyšlení. Spíš jen další pokus ukázat EU a světu, že my jsme ti nejlepší. Ale EU, pod vedením silných států jako je Německo či Francie, jede podle vlastních měřítek. Je jen na nás, zda budeme v budoucnu schopni ukázat, že nejsme ta malá a pro ně bezvýznamná země uprostřed Evropy. Vždyť máme svou vlastní obrovskou historii, spoluutvářeli jsme dějiny Evropy, máme hrdost. A nakonec jsme stejně kritizováni.
Není to tak dávno, co se přestalo mluvit o kvótách pro přijímání uprchlíků. Ale tento postup se v EU dál řeší, není zapomenut, a při nedávné návštěvě Rady Evropy ve Štrasburku se o tom velmi živě diskutovalo. Jinak řečeno, když jedna země bude plná, bude muset nastoupit další země, která uprchlíky bude muset přijmout. Předpokladaný počet uprchlíků v budoucích letech není zrovna zanedbatelné číslo. Mluví se o více než miliardě uprchlíků v Evropě. Někdo možná namítne, že se máme skvěle a vlastně nám nic nechybí, tak proč neposkytnout stejné výhody a životní úroveň i jiným. Ano, v porovnání s Afrikou nebo dalšími státy třetího světa je to pravda a máme se skvěle, ale neznám nikoho, kdo by pracoval na tom, aby se měl hůř. Naopak, každý člověk se chce mít líp, jen to nemůže být v případě státu na úkor vlastních lidí tím, že přijmeme bez přemýšlení všechny, kteří budou chtít, nebo proto, že nám to „někdo“ přikáže. A ČR má rozhodně co dohánět právě u vlastních občanů.
Znovu opakuji, že nemluvím o přijetí uprchlíků, kteří to opravdu z jakéhokoli vážného důvodu potřebují. Jen musíme být realisté.
