Při sledování včerejšího zpravodajství jsem byl opět (ne)překvapen. V reportáži z povodní, se vystřídal premiér Nečas, s prezidentem Zemanem a jejich vystoupení byla diametrálně rozdílná. Ač nejsem velkým příznivcem premiéra Nečase, jeho projev byl plynulý, měl "tvář" a bylo vidět, že to není jen „plácání“. Následující záznam s prezidentem mi ovšem připadal jako z jiné planety. Jeho projev o připravenosti hradní stráže zapojit se do pomoci během povodní (ve kterém neopomněl zdůraznit, že mu hradní stráž podléhá), byl směšný.
V době, kdy naplno probíhají záchranné operace, kdy stovky dobrovolníků nespí, lidé posílají peníze na dárcovská konta, takové gesto spíše naštve, než potěší. Když opomenu, že hradní stáž je hlavně na okrasu a po dobu nepřítomnosti prezidentu nic nehrozí, by daleko více lidí ocenilo vidět těch 60 vojáků u rozvodněné řeky, než v budce u brány Pražského hradu. Další „zajímavou“ postavou zmíněného projevu prezidenta, byl vedle stojící velitel hradní stráže, který vypadal velmi nejistě. Tak trochu E.T., co neví na jaké je planetě a chce domů. Nevím, jestli byl opravdu nejistý nebo měl myšlenky jinde, ale byla to parodie. Prezidenta respektuji, je to jistě chytrý a schopný politik, ale zatím své voliče nepotěšil. Nechci mluvit o „viróze“ nebo jiných věcech, mluvím o situaci, která je teď. Ať už uznáváme prezidenty jiných států nebo ne, v případech katastrof jako je teď u nás a Evropě, státníci se zapojují daleko více. Jestli to dělají pro zvýšení popularity nebo to myslí vážně je jiná věc. Když jsem pak viděl názory na výše zmiňované reportáže na sociálních sítích, nebyl to jen můj pocit.
Vyšlo slunce, voda na některých místech klesá a i ta místa, na kterých voda ještě plně nekulminovala, to věřme, ustojí. Začnou se sčítat škody, opravovat a život půjde dál. Ale krizové situace vždy ukážou pravost charakterů a náhled na ty, kteří jsou v čele státu, se pro mnohé jistě změní. Pokud je to vůbec ještě možné.
