Radim Uzel téma obhajuje. V souhlasné a děkovné diskusi ho pár lidí usvědčuje ze lží.

http://tinyurl.com/o9qror9

Již mám reakce od lidí s tělesným postižením. Téma proletělo českou společností. Kdejaký hňup si dnes hraje na kata a rozhoduje, kdo podle něj má a nemá právo na život a neváhá své jalové názory vmetnout třeba nejbližšímu vozíčkáři do tváře. Již tak xenofobnímu českému prostředí diskuse s tímto tématem opět jen uškodila. Máme přece svobodu slova a právo na selský rozum... Pak se divíme, že většina Čechů umírá v šílených podmínkách bez kousku empatie okolí. Inu, kdo s čím zachází... 

Nerozumíte čtenému textu ??? Ten článek přece není o tělesně postižených, ale o zrůdách, a to je úplně jiná kategorie. To nepochopíte? Vám by nevadilo, kdyby vaše žena úspěšně porodila tvora podobného více praseti, než člověku?

Pan profesor  se ve svém v článku zamýšlí, zda a jak eticky a ohleduplně vyřešit problém s případným narozením těžce malformovaného jedince (jiné pojmenování téhož je zrůda) neschopného samostatného života. 

   Většina lidí vůbec netuší, o čem je řeč. Jako novinář jsem měl příležitost prohlédnout si ve velkém patologickém ústavu vědeckou sbírku  zakonzervovaných lidských zrůd a udělalo se mi z toho špatně.

   Málokdo si vůbec dovede představit, co nesprávně aktivované geny mohou při vývoji plodu způsobit. 

   Byla to skutečná hrůza vidět tvora s prasečíma ušima a rypákem, něco podobného netopýrovi a mnoho dalších neuvěřitelných deformit. Kdyby takovéhoto jedince lékaři odrodili a ukázali matce, tak s vysokou pravděpodobností zešílí a spáchá sebevraždu. S takovou hrůzou by asi nemohla žít, natož se pokusit znovu počít a donosit zdravé dítě.    Malformací nejsou drobné tělesné defekty. Těžká malformace je pro většinu běžných lidí v podstatě nepředstavitelná a doslova děsivá. Takovíto tvorové nemají na světě co dělat, a tak je na lékařích a zákonodárcích, aby na základě široké odborné diskuse zvolili co nehumánnější způsob ukončení jejich fyzické existence . Článek pana profesora Miroslava Mitlehnera byl relevantním příspěvkem.

Nikde jsem nedohledal, přes mohutné diskuse, vztah malformací a mentálních retardací. Plno diskutujících by prokazatelně zabíjelo "co je jim nehezké". Rád bych ale věděl, zda je takové postižení i nelidské z pohledu vědomí a duševních schopností.

  Umění nás občas přesvědčuje o opaku. Tělesné postižení nemusí jít ruku v ruce s duševním postižením. 

  Jinak, Češi jsou dnes ve vraždění "nevyhovujících potomků" 2x efektivnější než vyspělé země světa, a zajisté umírají ročně v Česku desetitisíce zcela zdravých dětí aniž dostanou právo na život. Volíme, zda chceme být civilizovanou zemí nebo zemí zaostalou. A toto téma nás skutečně posílá desítky let zpět.

Zde může zasáhnout vyšší princip a zájem společnosti. My žijeme v určitém skleníku a a vlastním ego písečku.

Zde je potřeba komplexní pohled na tuto věc. 

Jde zde o nenarozené děti, lidské vědomí a uvědomění sebe sama,s tím se nerodíme.  V momentě porodu máme jen chaotickou neuronovou síť,  jež je před vznikem mozkových center, jež vznikají procesem stimulace.Centralizace procesů je v plenkách, tedy denní vědomí ... .Malé mimino nemá ani schopnost termoregulace, neumí se posadit, najíst ani hlídat vyměšovací potřeby.Je potřeba přihlédnout na velkou zátěž rodičů, především matek, mnohdy 24 hodinový dohled, žádný společenský život, jsou-li v rodině sourozenci tak není na ně moc času a prostoru. Je zde nebezpečí syndromu vyhoření. Je možné že dítě přežije rodiče a kdo se o něj bude starat.Je to i zátěž pro společnost, na zdravotnický a sociální systém, příspěvky jak finanční tak k mobilitě, jsou zde požadavky na humanizaci životního prostředí, ulice, MHD ... .

Je potřeba si uvědomit že žijeme v relativně klidném, společenském, klimatickém, geologickém, i slunečním cyklu, který je velmi křehký a sama příroda, planeta, může vytvořit tak silné požadavky na společnost, že její některé aktivity půjdou stranou v zájmu přežití.To samé se může stát v rámci etnicko-společenského rozdělení světa, jež se mnohde vrací do primitivnější roviny.Zde pak nebude čas, síla, prostor se věnovat části populace a bude odkázána na sebe sama.

Sama příroda a planeta je nelítostná a neodpouští porušení řádu.Jsou to vyšší zákony a principy. Zde je nešťastné označení pojmem zrůda, zde by mělo jít o vitální životní schopnost jak na straně fyzické - těla, tak mysli - psychiky, tak aby umožnily určitou kvalitu života a samostatnost. Z této osvícenější strany je pak jiné pochopení než když jsme čistě pod mateřskými hormony. Duševně vyspělá a osvícená  společnost to bude takto vnímat a nebude se snažit udržet lidský život, či spíše vegetativní přežívání za každou cenu.

Jevidět, že jste ten článek nečetl. Mitlöhner měl na mysli děti, které se rodí s těžkouvrozenou vadou, kdy se rodí jedinec, který není člověku podobný  (jedinci s dvěma hlavami a jedním tělem, světším počtem končetin nebo hlavu s třemi očima). Jsou to vady, které nelzeoperovat, a takový člověk hyne po několika dnech. To je to, co měl jmenovaný namysli

Jestli po několika dnech umírá, není třeba ho zabíjet.

A jaké děti měl na mysli, to vyplývá z jeho článku a rozhodně to nejsou jen děti s takovou vadou, která je neslučitelná s životem a způsobí smrt do pár dnů po porodu. To tedy rozhodně ne.

A hranice, je-li už jednou vytýčena, se posouvá velmi snadno. Stačí na to nějaký přílepek k zákonu...

Viděl jste někdy velmi těžce postižené dítě po porodu? S rozštěpem břicha, nebo páteře třeba?  Většina těch tvorů, o které ten docent psal by před pár lety prostě neměla šanci přežít. Nyní přežívají jen díky přístrojům - přírodě a zdravému rozumu navzdory.  

Také nejsem pro, aby byly potraty těžce poškozených plodů povinné, ale na druhou stranu bych je po porodu prostě nechal rodičům v náručí. 

Jsem otec a spousty postižených dětí jsem viděl a nikdy nepochopím proč, z jakého důvodu, jim rodiče prodlužují utrpení.

Však Mitlöhner také není lékař, ale právník. O to úděsnější ta jeho doporučení jsou.