Zdravotnictví

Možná by neškodilo se trošku zamyslet, nad tím co to vlastně je. Já to nevím,nejsem jeden z nich. Ani tam nemám žádný známý,takže protekce mě nečeká. Prostě se musím smířit s tím, co mi tenhle obor jako zákazníkovi nabízí.

Ale někdy mi přijde (když už tam musím) že nejsem zákazník.Že si nekupuji jejich služby,ale i s vyjímkami si oni kupují mě. Protože tomu nemůžu rozumět,ani jeden obor zdravotnictví jsem nestudoval tak se musím spolehnout na zdravotníky,doktory a doktorky.

Nejen,že se spolehnu rád ale i moc rád platím to zdravotní pojištění.Vždyť z něj, nám plynou výhody,které v některých zemích ani neznají,natož aby je vyžadovali. Mediálně se prát o zdraví,znamená jen málo se poslouchat a jen opravdu málo dělat. Je to jako zoufalé volání po prachu cest,kterého by jsme žádali od invalidy, který nikde nebyl a nikdy se nikam nepodívá.

Neumím používat ostrá slova a ani nechci. Ale neměli by se nejdříve dohodnout (politika+obor) ? Jenom tak,bez ohledu na emoce a slova v médiích. Vydat prohlášení a dát tomu trošičku kultury? Jenom malinko,to přece nic nestojí.

Nakonec se zastanu zdravotních sestřiček a jejich rodin, co takhle pravidelnou pracovní dobu? Vždyť v jiných oborech to taky jde ( nějaký harmonogram+ jsou-li přesčasy nutné --ZAPLATIT ) a taky pár volných sobot či nedělí by neškodilo. Jsou to holky od dětí a to je podle politiků základ státu. Jenže stát si ty základy nějak podivně po každých volbách posunuje.