To je reakce na to, že víra závisí na knězi. Někdy to platí naopak.

To není pravda.

Ač nevěřící, docela rád na svých cestách zavítám do kostela, ve kterém jsem ještě nebyl. Kromě toho, že jde o církevní objekt, je to totiž také většinou historická budova s pěknou výzdobou, kterou stojí za to shlédnout (ale zajímavé jsou i moderní kostely). Teď se od autora dozvídám, že jsem prachobyčejný pokrytec, který by neměl do žádného kostela páchnout.

Pane Těšínský, s dovolením si Vaši odpověď zkopíruji a budu si ji číst a číst..

no proč ne

Já věřím jen když se mi to hodí a jsem velice šťastný. Jinak mám dojem, jako níže jeden z diskuzujících, že nejlepší věřící na planetě jste asi jen vy. Kuranda.

Dříve jsem se také tak ptala. Pak, když jsem poznala sebe, jsem pochopila, že být věřící je druh cesty a vidění světa a sebe. Věřícím se stáváme přijímáním, myslím tím skutečným přijímáním svého života jako cesty.  Tu cestu si musíme prošlápnout každý, ale věřící jde s vědomím, že s ním jde Bůh.

Můžete podobně uvažovat i o tom ,kdo je dobrý rodič... J

Největším nebezpečím jsou ti "úplně správní" věřící, kterým je vše jasné. Historie je zná, byli to farizeové, velmi vzdělaní a zbožní lidé, kteří však - dle slovy Ježíše Krista - měli problém se vstupem do ráje. 

Přečtěte si knihu Tomáš Halíka " Co je bez chvění, není pevné". Najdete tam odpovědi na většinu Vašich otázek.

Pěkný den.

Kdyby nebyli věřící, nepůjdou tam. Dneska jim to žádné výhodyx v životě nepřináší, aby je to nutilo se přetvařovat. Čekáte, že se budou oblékat a tvářit jako havrani na pohřbu? Skutečná víra přináší do života radost. A také toleranci. I k těm, co chodí nahlédnout, aby mohli něco zkritizovat.

Lidská srdce posuzovat ve víře neumím. Víru vnímám jako cestu. Někdo je v předu a jiný se belhá vzadu, podle proporcí opravdovosti.

nevím jako ateista vám z vašeho článku rozporuplný dojem, operujete slovem věřící a víra ale mám pocit že jste ho pojal špatně, není nahodou slovo víra v souvislosti s náboženstvím slovem které popisuje že onen člověk věří v Boha? že mezi Bohem a oním člověkem proběhla interakce kdy ten člověk pochopil že Bůh existuje a od té doby má v něj víru i když nemá žádný hmatatelný důkaz že Bůh existuje, proto víra,

kladete otázku: "Kdo z nich věří, že hněv je hřích, lenost je hřích, že smilstvo je hřích, že nestřídmost je hřích…..?" ale to přece nemá s vírou nic společného můžete v Boha věřit a všech těchto hříchů se dopouštět ale vaše víra v Boha může být hluboká s tím že si to posléze také odskáčete

kladete otázku: kdo z nich ví zda Bůh skutečně existuje? není na světě člověk který by vám na tuto otázku mohl odpovědět, ani jeden jediný

Pane Těšínský, smekám před vámi.