Ještě jsem nenapsal žádný blog, ale hodně jsem jich přečetl, abych zjistil o čem blogeři píší. Nejúspěšnější jsou kritici čehokoliv, rozhněvaní mužové a ženy. Nadávání a kritika jsou na blogu nejlépe placené.
"Pane presidente prosím odejděte", "Boj o důvěru už definitivně vláda prohrála", anebo "Zkorumpovaní šašci bez odpovědnosti jednou pohřbí tuto zem", vybírám jen namátkou ty nejoblíbenější. Pár let jsem již na světě a řeknu vám, že to co vás tak žere je brnkačka. Ztratit definitivně důvěru je skutečně silná káva a svědčí jen o tom, že pan Bloger ztratil nejen důvěru, ale bohužel i paměť. Přežili jsme Gottwalda, Stalina, Zápotockého, bolševika i okupanty (německé i sovětské), Dalíka i Paroubka a žijeme neskonale svobodněji. Nechci zde někoho kritizovat a někomu vyvracet jeho názory, či frustraci, ale dovolím si pro připomenutí a srovnání citovat projev předsedy vlády a pozdějšího presidenta Antonína Zápotockého z roku 1952. Pár měsíců poté sebral lidem všechny peníze, říkalo se tomu měnová reforma. Chtěl bych dnes ve svém předvánočním projevu promluvit k těm, kteří se o Štědrém večeru nejvíce shromažďují kolem vánočních stromků: k našim dětem a mládeži. Vy, kteří dorůstáte, nepozorujete ani, jak mnohé se u nás v poslední době změnilo a mění. Ani legendární Vánoce nezůstávají beze změny. Září sice dále vánoční stromky,čekají se dárky, ale mizí už jesličky, které dříve bývaly nezbytným doprovodem vánočních svátků. Jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystřihané z papíru zapíchat do mechu za okny. Malý Ježíšek ležíci ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých vánoc. Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva. Když se mohl ve chlévě narodit Ježíšek, proč byste tam nemohli bydlet vy, proč by se tam nemohly rodit vaše děti? Tak mluvili k chudým a pracujícím bohatí a mocní. Děti pracujících se už nerodí ve chlévech. Proto také v době kapitalistického panství, kdy bohatí vládli a chudí se dřeli, pracující namnoze ve chlévech bydleli a jejich děti se tam rodily. Doby se ale změnily. Nastaly mnohé převraty. I Ježíšek vyrostl a zestaral narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz. Nechodí již nahý a otrhaný, je pěkně oblečený v beranici a v kožichu. Nazí a otrhaní nechodí již dnes ani naši pracující a jejich děti. Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy, nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky. Čím více je těchto zářivých hvězdiček, tím radostnější budou naše svátky, které se stávají svátkem radostné oslavy splněných úkolů celoroční naší práce. Čím důsledněji je tato práce vykonána a úkoly splněny, s tím větší nadílkou je příjezd dědy Mráze provázen. Do Vánoc splníme závazky Stalinovi! Proto dnes k radostnému vánočnímu svátku slíbme našemu osvoboditeli, příteli a učiteli soudruhu Stalinovi, slibme našemu presidentovi soudruhu Gottwaldovi všichni my velcí i malí, že se budeme starat každý ze všech sil, abychom své pracovní schopnosti ve školách, závodech i v kancelářích a na každém pracovním místě rozvíjeli tak, aby úkoly vytýčené pro poslední rok Gottwaldovy pětiletky byly do příštích Vánoc na všech pracovištích splněny. Aby nad všemi závody, šachtami, státními statky, JZD, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků, aby naše krásná vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů a plánu. Tím zkřížíme také zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku, aby mohli zotročit naše národy a vykořisťovat lidskou práci. Slibme si, že ubráníme mír a zachováme tak na celé zemi pokoj a klid všem lidem dobré vůle. Práci čest. Ještě si myslíte, že to je dnes tak hrozné a politici jsou šašci a ztratili nadobro vaši důvěru?
