Zelení bez Bursíka? Návrat do minulosti...

Kvas ve straně zelených sílí. Stranická opozice vedená zhrzenou ex-ministryní Danou Kuchtovou vystrkuje čím dál tím více své drápky a naši zelení se čím dál tím více blíží k propadlišti dějin. Kuchtová a spol. si jako své beranidlo proti stranickému předsedovi Bursíkovi vybrala poslankyně Jakubkovou a Zubovou, s jejichž pomocí se Strana zelených dostane dříve či později tam, kde ještě nedávno byla – mezi pidistraničky marně se snažící o vstup do Poslanecké sněmovny.

 Je zarážející, jak málo se „fundis“ ze strany zelených poučili z osudu své předchůdkyně – Unie svobody. Ta vznikla na silném morálním apelu a fráze o „jiné-lepší politice“ se staly jejími základními programovými body. Do sněmovny se US dostala na základě volebního výsledku pouze jednou – v roce 2002 a to jí k tomu ještě vydatně pomohlo spojení s lidovci do tzv. Koalice. Poté již následoval pouze rychlý pád do propadliště dějin. Stejný osud čeká i zelené, pokud se z osudu své předchůdkyně co nejdříve nepoučí. A řekněme si upřímně – na nějaké božské prozření to zatím u Kuchtové a „zlatomládežníka“ Stropnického nevypadá. Spíše naopak. Posilování instrukcemi z Lidového domu se čím dál tím intenzivněji snaží, aby rozložili vládní koalici a zbavili se svého předsedy Bursíka. Jakoby neviděli a neslyšeli, že bez umírněného Bursíka v čele strany je Strana zelených, vedená některým z fundamentalistů typu Kuchtové či Stropnického, pro valnou část liberálně smýšlejícího voličstva SZ nevolitelná.

Pokud se Bursíkova vnitrostranická opozice domnívá, že jí voliči v roce 2006 volili kvůli jejímu zelenému programu, nezbývá než říci že se mýlí. Stačí se například pouze podívat na počet preferenčních hlasů, které jednotliví lídři SZ sesbírali v parlamentních volbách 2006. Dana Kuchtová, která kandidovala jako stranická jednička SZ v Jihočeském kraji, získala ze 14 krajských lídrů zelených druhý nejnižší počet preferenčních hlasů (3,98%). Kuchtovou dokonce v počtu preferenčních hlasů v Jihočeském kraji předstihl i druhý na kandidátce SZ Svatomír Mlčoch… V obvodě, kde stojí Kuchtovou proklínaný Temelín je takovýto výsledek na pováženou. Kdo dostal z krajských lídrů SZ vůbec nejnižší počet preferenčních hlasů? Světe div se, jednička SZ ve Středních Čechách a další „rebelka s příčinou“  Olga Zubová…3,61%. Oproti 17% preferenčních hlasů pro lídra zelených v Libereckém kraji Petra Pávka, či 11% resp. 11,5% pro Bursíka a Jacques v Praze je to dost tristní výsledek… A to již ani nemluvím o zisku jednotlivých krajských kandidátek. Kuchtovou vedená kandidátka SZ totiž dostala v celkovém srovnání volebních výsledků zelených na úrovni krajů až desátý nejvyšší procentuální zisk. Nižší zisk než jihočeské SZ obdržely již jen kandidátky v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji…  Mj. i průzkumy popularity politiků ukazují, koho veřejnost vnímá lépe, zda Kuchtovou, či Bursíka. Rozdíl mezi nimi je nejméně 10%. Můžete hádat v čí prospěch…v Bursíkův.

Rozhodnutí zda pokračovat dále s Bursíkem a mít alespoň malou naději na další politickou budoucnost, či převolit vedení strany a posadit do čela strany někoho z fundamentalistů a ve vrcholové politice de facto skončit je na zelených samotných. Nepatřím do fanclubu Martina Busíka, ve většině věcí s ním nesouhlasím. Jako nevoliči zelených by mi proto dění ve Straně zelených mohlo být celkem jedno, kdyby Kuchtová a spol. nechtěli vládnout s Paroubkem, neuvědomujíc si, že jsou pouze jeho trojským koněm, kterým se snaží dosáhnout dvou cílů – rozložit vládní koalici a zároveň se zbavit i politického soupeře.   Nezbývá než říci, „Kdo chce kam, pomozme mu tam“.