Dnes dojde v PSP ČR k již pátému hlasování o nedůvěře koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a SZ. Hlasování o nedůvěře je svatým právem opozice, využívat ho v době českého předsednictví Radě EU, či v situaci sílící celosvětové hospodářské krize je, abych citoval klasika české politiky Jiřího Paroubka „politicky stupidní“, a to nejen kvůli výše uvedenému.
Co bude po případném pádu vlády? To v této chvíli zřejmě neví ani Jiří Paroubek. Co ho proto vede k tomu, aby přes výsledky výzkumů veřejného mínění, které mu jasně říkají, aby nechal vládu v době českého předsednictví na pokoji, usiloval o pád vlády? Zřejmě jediné – strach. Strach z toho, že se vládě daří v řízení Unie, ale především z toho, že vláda zvládá v českých poměrech celosvětovou hospodářskou recesi nad očekávání úspěšně a mohlo by se tak stát, že ji za to voliči ve volbách ocení. Pozitivní hodnocení současného počínání vlády roste měsíc od měsíce, nejsilnější vládní straně stoupají preference a obliba jejich ministrů letí od ledna raketově nahoru. Když k tomu přičtete to, že všechny výzkumy veřejného mínění, včetně těch, které si nechala udělat ČSSD, ukazují, že v otázkách týkajících se hospodářství a malého a středního podnikání, lidé považují za kompetentnější ODS, najdeme další kamínek do mozaiky toho, proč ČSSD považuje za nutné, sesadit vládu co nejdříve.
Jiří Paroubek se zřejmě bojí toho, že by ekonomická recese mohla odeznít stejně tak rychle, jako přišla a voliči by zlepšující se ekonomickou situaci mohli přičíst k dobru stranám stávající vládní koalice. A to pánové z ČSSD nemohou dopustit. Lidé, kteří tvořili protikrizový ekonomický plán vlády, tak mohou nadcházející socialistické snažení o vyslovení nedůvěry vládě, brát jako dobré hodnocení svých protikrizových plánů od šéfa opozice. To však „pan nejchytřejší“ nikdy nepřizná. „Pan nejchytřejší“ raději sesadí vládu a Českou republiku tak vystaví destabilizaci a chaosu. Jeho věc, jen nevím, kde bere tu jistotu, že je to správně.
Strach totiž bývá v mnoha případech špatným rádcem a každá mince má dvě strany. Pokud se dnes, či zítra podaří Paroubkovi a spol. sesadit vládu, bude pro něj následující vývoj mnohem složitější, než si možná myslí. Bude muset vyhrát volby do EP, v nichž se jen stěží dá očekávat takové „grandiózní“ vítězství ČSSD, jako v podzimních krajských a senátních volbách. To Paroubkovi mj. ukazují i výzkumy „jeho“ STEMU, podle nichž, i přes vysokou deklarovanou volební účast, ve volbách do EP zatím průběžně vede ODS. Ruku v ruce s nutností vítězství ve volbách do EP, bude ČSSD muset umět vysvětlit občanům ČR, proč sesadila vládu v situaci, kdy sama nepřináší žádné kloudné řešení.
Pokud v červnových volbách do EP opravdu zvítězí ODS, jak dosavadní výzkumy STEMu ukazují, bude ČSSD ve složité situaci. Bude se muset znovu upnout ke strategii „ODS mínus“ a současně se pokoušet co nejdéle oddalovat předčasné parlamentní volby. To však bude veřejnost považovat za důkaz slabosti a nekompetentnosti ČSSD. ODS bude navíc „polita živou vodou“ a dá se očekávat, že napne veškeré své síly k závěrečné zteči. Při hlasování o nedůvěře vládě sice doposud tahá za kratší konec, tento stav však skoční ihned po hlasování o nedůvěře vládě, ať již bude jeho výsledek jakýkoliv.
ČSSD bude v tuto chvíli vysvětlovat voličům, proč přistoupila k tak bezprecedentnímu kroku, jakým je hlasování o nedůvěře vlády v době, kdy předsedáme radě EU a čelíme nezaviněné hospodářské recesi. Toto „druhé Sarajevo“ by se tak ČSSD mohlo stát mnohem více osudným, než v tuto chvíli předpokládá.
Dalším slabým místem současné strategie ČSSD jsou volby do EP. Čím budou voliči této strany motivováni k účasti, když bude nenáviděná vláda v demisi? Proti čemu se bude ČSSD v kampani vymezovat vůči ODS? Tím, že Jan Zahradil kdysi mluvil negativně o Evropském parlamentu, či snad tím, že málokrát vystoupil na plénu EP, které v jeho fungování hraje marginální roli? Nevím, nevím, zda se to našim socialistům podaří… Pokud dnes vláda padne, zaznamená ČSSD vítězství v jedné bitvě, ale důsledek tohoto vítězství pro ni může být mnohem horší, než si sama myslí.
Pokud se totiž ODS podaří zvítězit ve volbách do EP, a ČSSD nebude schopna kloudně vysvětlit, proč sesadila vládu za této situace, bude na koni ODS. Přes dva letní měsíce se nedá na české politické scéně očekávat takřka nic nového a na případné předčasné volby v září,či říjnu, může doplati zejména sama ČSSD. Uvidíme, jak se naše politické elity poperou s případným sestavováním nových vlád, a především to, jak dlouho jim to bude trvat. Pokud se totiž volby uskuteční někdy brzy na podzim, může za kratší konec tentokrát tahat ČSSD i se svým „osvíceným“ předsedou.
