Jiří Paroubek dvakrát jinak a přesto stále stejný

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se rozhodl k výročí února 1948 publikovat v pondělním Právu článek s názvem „Únor 1948 a dnešní politika“. Připomíná některé události z let 1946-1948 a snaží se veřejnosti vsugerovat, že současná politická situace není nepodobná komunistickému přebírání moci v letech 1946-1948.

 Podle Paroubka je komunistické omezování demokratických  svobod, které nakonec vedlo k jedné z nejtragičtějších etap naší novodobé historie, podobné dnešnímu údajnému „zastrašování z úst ministrů“, či „řízení rezortu po stranické linii“. Z Jiřího Paroubka se tak mávnutím kouzelného proutku stal antikomunistický, resp. antitotalitaristický bojovník, který varuje před údajnými sklony dnešní vládní garnitury, v čele s nenáviděnou ODS, k převzetí moci po vzoru KSČ.

Od mnoha lidí by se snad toto varování mohlo zdát jako oprávněné – samozřejmě, kdyby bylo založeno na pravdě…což však evidentně není.Tragikomicky však vyznívá z úst Jiřího Paroubka, člověka, který v době normalizačního komunismu podle svého životopisu „působil ve vrcholných manažerských funkcích“ (rozumí se náměstek v papalášských Restauracích a jídelnách). Od člověka, který v roce 1978, tedy v době, kdy byla řada našich spoluobčanů vězněna a perzekuována,  mluvil o idejích února 1948 jako o „živé výzvě“, kdy došlo k „likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky“. Možná by snad šlo výše citované označit za „hříchy mládí“ (kdyby J.Paroubkovi v roce 1989 nebylo 37 let…), zapomenout na to a dívat se dopředu ve stylu proklamovaného „nového stylu ČSSD v politice“, ale při pohledu na porevoluční chování Jiřího Parouka, to  udělat nelze…