ČSSD mínus: opakovaný vtip není vtipem

ČSSD znovu oprášila svou známou strategii z posledních parlamentních voleb a recyklovala slogan „ODS mínus“.  Tímto heslem oblepila republiku a inzeruje ho i v tisku. Někdo by měl pánům z Lidového domu již říci, že opakovaný vtip není vtipem. ČSSD tak pouze dokazuje, jak je programově vyprázdněná…

ODS mínus bylo využito před dvěma lety, kdy ho ČSSD okopírovala z Německa. Musí se přiznat, že tento formát byl do jisté míry úspěšný. ČSSD totiž celkem umně umí pracovat se strachem – v tomto případě z budoucnosti.  Strašení však není program, a zůstává tak otázkou, jak tento celorepublikový formát zafunguje v třinácti krajských minisoubojích. Snad i méně chápavým voličům dojde, že krajské úřady neumí zrušit zdravotnické poplatky a ani zastavit růst cen…

 ČSSD jde do voleb bez realistického programu a bez schopných kandidátů. I to, koho nominovala, jako lídry do krajských voleb ukazuje, že je vyprázdněná nejen programově, ale i personálně.

Ve Středočeském kraji kandiduje politický turista Rath, který přebíhá od jedné strany ke druhé a postupně prohrává volby ve všech možných krajích.  Nejdřív byl pravičák, teď je levičák, nejdříve byl pro poplatky, teď je jejich největším odpůrcem…

Dalším adeptem na prohru je bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, bývalá to letitá členka KSČ, která byla odvolána z funkce ministryně svým stranickým šéfem Paroubkem pro neschopnost. Ani to nestačilo zabránit tomu, aby jí její plzeňští spolustraníci nominovali na kandidátku na hejtmana. Stačilo několik málo známých a byla zvolena.

O nic lepší to není ani v Moravskoslezském kraji, kde má choutky stát se hejtmanem starý známý Jaroslav Palas.  Jde o bývalého neúspěšného ministra zemědělství, za jehož ministrování se jeho úřad stal zdrojem peněz takřka pro všechny jeho blízké i vzdálené kamarády. Ani už se nechci zmiňovat o tom, že pan Palas byl dlouholetým členem KSČ…stejně tak, jako např. jeho spolustraníci Foldyna, Běhounek, či Martínek. Uvidíme ale, zda se Palas hejtmanem opravdu stane. I kdyby totiž nedej bože vyhrál, je více než pravděpodobné, že mu hejtmanský post bude odepřen. Není žádným tajemstvím, že si „nesedí“ s pány Paroubkem a Zaorálkem, a je proto pravděpodobné, že ho nakonec do hejtmanského místa ani nepustí.

Nic takového se zřejmě nestane na jižní Moravě, kde za ČSSD kandiduje Paroubkův adoptivní syn Michal Hašek. Jiří Paroubek tohoto politika miluje, stejně jako jeho nevlastního bratra Davida Ratha. Michal Hašek mě upřímně řečeno děsí. Nevím, zda je to nějaké jihomoravská specialita, ale spolu s poslancem za Jihomoravský kraj Jeronýmem Tejcem, pro mě symbolizují všechno to, co u mladých lidí nesnáším. Většinou je tento typ lidí označován za tzv. „staré-mladé“. Jejich charakteristickým rysem je, že je až na výjimky nepotkáte jinak oblečené, než v saku a kravatě, vedouc „hrozně důležité řeči“.   Je to jejich výběr, a tak ho respektuji, jen po mě nemůžou chtít, abych je volil.

Nechci zmiňovat všechny kandidáty na hejtmana za ČSSD, protože řada z nich jsou takoví političtí začátečníci, že ani nestojí za řeč. Na výše zmíněných příkladech chci jen ilustrovat, jak špatně na tom ČSSD musí být, když do voleb posílá takovéto lidi a ktomu je ještě vybaví pouze programem destrukce – ODS mínus.  Přesto podle průzkumů veřejného mínění někteří z nich nejsou bez šance na vítězství.  Politické kyvadlo se může vyklonit ve prospěch levice a my budeme nuceni snášet jejich vládnutí po celé čtyři roky. I to by měli mít voliči na mysli, než se rozhodnou koho volit.