V poslední době se zdá, jakoby ČSSD začala takřka „ovládat“ český internet. Tento názor podporují někteří publicisté a rádi ho slyší i v Lidovém domě. Nic však není tak daleko pravdě, než tato představa. Realita je taková, že ČSSD po výprasku ve volbách do EP, v němž internet hrál velkou roli, zjistila, že něco jako internet vůbec existuje.
V Lidovém domě došlo po volbách do EP k najmutí několika lidí, kteří se na internet zaměřili a mají socialistům pomoci k jeho „ovládnutí“. ČSSD spustila své internetové zpravodajství (které např. ODS úspěšně provozuje několik let), snaží se pracovat na facebooku – ať již oficiálně, jak to např. činí Zdeněk Škromach, či Richard Falbr, tak i neoficiálně – zde lze např. upozornit na skupiny Green Revolution, nebo Pusťme je k vodě. Kapitolou samo pro sebe je „naverbování“ bloggerů na serveru idnes.cz. Výše zmíněné není žádným tajemstvím, na oficiálním serveru ČSSD existují nejméně dva pokyny, jak nalákat přívržence socialistů k bloggování na idnesu, či zakládání profilů na facebooku.
http://i-news.cssd.cz/s1836/a5405.html
http://i-news.cssd.cz/novinky/s1824/a5299.html
Oficiální činnost Lidového domu na internetu však prozatím trpí porodními bolestmi, její činnost navíc negativně poznamenává, pro socialisty a Jiřího Paroubka zvláště, nepřátelské prostředí českého internetu. Za relativní úspěch lze označit působení Zdeňka Škromacha na facebooku, který se za krátkou dobu stačil spřátelit takřka s tisícem lidí, po oficiální facebookové skupině ČSSD však zatím není ani vidu, ani slechu (oficiální skupina ODS má již přes 5500 podporovatelů) a to již nemluvím například o využívání youtube , twitteru atd.
Ještě mnohem hůře jsou na tom neoficiální aktivity socialistů. K antiódéeskovým skupinám Jsem taky mladý a nevolím ODS!!!, či „Pusťme je k vodě“, se doposud přidalo pouze pár stovek přívrženců, o moc úspěšnější nebyla ani přes svou masivní medializaci skupina Green Revolution, blízká Olze Zubové.
Proč tomu tak je? Jednoduše proto, že na českém internetu se převážně pohybuje skupina lidí, která socialistům jejich politiku nevěří. Pohybují se na něm totiž převážně mladší lidé, kteří si dobře uvědomují, že cesta navrhovaná českými socialisty je cestou do pekel…Zde se dostáváme k podstatě věci – ani M.Zeman, ani V.Špidla, S. Gross, natož J.Paroubek prostě pro tuto skupinu lidí nikdy nebyli, a ani nikdy nebudou, progresivními reformátory. Když se tato přirozená nechuť této komunity navíc podpoří jednáním a výroky Jiřího Paroubka (Czekktek, „cuc na klacku“ aj.), je na malér zaděláno.
Ačkoli se tak ČSSD verbálně snaží prezentovat jako reformní a moderní socialistická síla, jejímiž nejbližšími spojenci jsou např. britští labouristé (na nich ujíždí především Jiří Paroubek), internetová veřejnost je vnímá přesně naopak. Pro internetovou komunitu ČSSD představuje skupinu „strejců“, kteří ve velké většině sází na závist a zápecnictví. Ačkoli by si to Jiří Paroubek vroucně přál, jednoduchá pravda je, že z něho nikdy Tony Blair nebude.
ČSSD se tak dostává do kleští – navenek se snaží tvářit moderně a bojovat o podporu této komunity, uvnitř však zůstává socialistickou stranou starého střihu, která jakoby se zapomněla na počátku devadesátých let. Největším problémem ČSSD je to, že se tuto nepřízeň snaží zlomit uměle. Její činnost na internetu je proto tak schematická, že ji prohlédne takřka kdokoliv a působí na první pohled směšně. Zkrátka a dobře, je to tak, jak rád říká Jiří Paroubek „lidé nejsou hloupí“. Otázkou však zůstává, nakolik se toto umělé oplodnění ujme do budoucnosti, nejhorší věc, která by se soupeřům českých socialistů mohla stát, je totiž jejich podcenění.
