No pořád lepší otázka než dostávám já. Dříve to bylo "Kolik to máš do důchodu?" a dnes už je pozvánka do Humpolce.

Do Pelhřimova. V Humpolci je Hliník.

Tak pár let na blbnutí ještě jistě máte... otázka je, co stihnete a co ne.....v užívání i v rodinném životě.

Tak to máme podobný pohľad na vec Mne to pripadá ako starý program, podľa ktorého fungovali naši rodičia a staršie generácie. "30tka na krku, a čo dieťa? svatba kedy bude???" Akoby to bola nejaká méta v živote, ktorú proste musíte dosiahnuť, inak na vás bude spoločnosť tlačiť alebo budete cítiť, že vás nikto nechápe. Niekto je pre rodinu stvorený, niekto nie. A holt niekomu to chvíľu trvá, kým na to príde...

Přírodu nějaké studium a cestování nezajímá....

bože můj 

zatím máte čas, ale myslete na to, ze s přibývajícím věkem se vám šance, že přijede princ na bílém koni bude spíše snižovat, nikoliv naopak

A krom toho všechno chce svůj čas, zda je clovek dobry partner do života nepoznate za mesic. To trva spis roky. Tim chci rict, ze zacit s psanim inzeratu na seznamku v 35 s tim, ze konecne prisel ten spravny čas uz muze byt docela pozde. Cas leti jako vitr, jednou dvakrát se spalite a pak uz to s tou rodinou nepujde z duvodu ciste biologických...

je to fajn, když absolventky jdou do světa přivonět k cizím mravům a kochají se nádherou krojů, zámků a písniček. Mezi tím k nám přilezou stovky přivandrovalců a přeplní nám mateřské a další školky.

Až vám bude 40, už po vás pes neštěkne. A i kdyby štěkl, tak v tomto věku už schopnost se přizpůsobit a tolerovat chyby cizího člověka je mizivá.Tak to prostě je a starší generace to z vlastní zkušenosti ví. Pokud se člověk neožení mladý a hloupý, později už to neudělá (jistě, najdete pár vyjimek).

No, už podle obsahu článku to vypadá, že s vaším sebevědomím ohledně super single svobody to až tak horké nebude.

ještěže Vy jste se oženil mladý a hloupý

Až bude, tak bude. Ale proč vás to tak rozhodilo?

Nic si z toho nedělejte a dál si žijte po svém. Máte ještě spoustu času, tak to využijte. Studujte, bavte se, cestujte.

Ono v té starší i střední generace je pořád zažitá ona doba "bezčasí", kdy to šlo takto: jesle, školka, škola a družina, střední škola/učňák, chlapy-vojna, holky-pár let práce, a pak svadba-děti. Nebylo možno volně cestovat, studovat v zahraničí či tam vyrazit "na zkušenou", podnikat či se vypracovávat v zaměstnání. Nyní to jde tak to využijte a na nějaké "¨řeči" nehleďte,

Přeji hodně štěstí!

Když jsem byl mladší, nenáviděl jsem účast na svatbách. Tetičky, babičky a známé ke mně chodily, štípaly mě do tváře, smály se a říkaly: Ty budeš další! Přestaly s tím až nedávno, když jsem na pohřbech začal dělat to samé...