Škoda že jenom náhoda

O Karlových Varech se toho popíše hodně i že je moc hezké lázeňské město,také i o součastných majitelích většiny lázeňských domů ale i o různých krádežích a lidech s tím spojených.Tam ukradli kožich, tam ukradli doklady a pod. Jelikož to máme do lázeňského města kousek téměř každý víkend jsme tam a také jsme zažili že po lázeňské zóně projíždí auto policie a megafonem upozorňuje návštěvníky že v lázních se pohybuje známa skupina lidí,kapsáři aby si návštěvníci dávali pozor na své doklady a věci … Já však chci psát o celkem opačném případě.

V předešlém roce v létě švagrová s manželem a dcerou i s manželem zavítali k nám ze Slovenska. Švagrové dcera měla po svatbě, na které jsem bohužel z pracovních důvodů nebyl, a to mě mrzelo, a proto dělali nejdříve zastávku v Praze a až na druhý den dorazili k nám, respektive do Karlových Varů, kde jsme v tom čase byli my.
Takže jsme se připravovala na návštěvu 4 lidí . Došli v pátek - a mladý, že přijedou v sobotu, že se zastavili v Praze.
V pátek jsme si pěkně poseděli a popovídali. Nevěděli jsme přesně, kdy přijedou, tak jsme v sobotu brzy ráno vyrazili do Varů. Byli jsme tam, ještě nebylo ani 8 hodin ráno, a ještě ani úklidová četa nestihla vše po noci uklidit.
Auto jsme zaparkovali na začátku lázeňské zóny u autobusového nádraží. Den byl slunečný, prostě nádhera. Začali jsme korzovat pomalu, ale neustále jsme čekali, kdy dorazí mladý pár. Asi v 10 hod konečně zavolali, že již jsou vzhůru, no ještě v Praze.
Bylo nadevše jasné, že dopoledne nedorazí. Nám však to moc nevadilo, chodili jsme po nádherných místech, dávali si dobrou zmrzlinu a dorazili až na Poštovní Dvůr.
Pak jsme museli otočit a přejít opět celou lázeňskou zónou a dojít až k autobusovému nádraží. Konečně asi ve 13.30 hod. dojeli i mladý k nám.
A začala opět prohlídka lázní. Teoreticky jsme šli opět skoro stejnou trasou.
Fotografovalo se i natáčeli video, no prostě opět se obdivovaly krásy Karlových Varů.
I z pramenu se opět pilo, to prosím neškodí, ale dokonce léčí. To vše se odehrálo u pramene Vřídlo - teda v bývalé Gagarinově kolonádě. Ani přesně nevím, kdy a na kterém místě jsem vzal od manželky její kabelku, jako že jsem ji chtěl trocha pomoct Takže manželka byla bez své kabelky a mohla se více věnovat obchodům. Sice měl jsem foťák a fotil, ale kabelku jsem si zavěsil na rámě, a tak jsme chodili. I manželka viděla , jak ji nosím.Přišli jsme však na novou kolonádu.
Na nové kolonádě bylo lidí plno, hlavně byli slyšet hodně rusky mluvící, ale i německy a prostě plno. I trocha jsme seděli a opět pili léčivé prameny.
Z kolonády jsme vyrazili směrem k Puupu…, měli jsme namířeno k zástavce lanové dráhy na Dianu. Samozřejmě se fotilo u Švejka i se Švejkem a všichni společně.
Už jsme byli skoro u lanovky; bylo tam však ještě jedno z mnoha zlatnictví a manželce se zalíbil jeden prstýnek se zeleným kamenem. Byla vevnitř se švagrovou a ta ji ještě pobízela, abych si ho koupila, a manželka se rozhodla, že si ho koupí. Vyšla ven a říká mně: dej mně kabelku, koupím si prstýnek. Já jsem zezelenal, kabelku totiž jsem neměl - někde jsem ji nechal…! A bylo tam skoro vše… - peníze, doklady, klíče od bytu od auta no hrůza domyslet …v duchu jsem proklínal chvíli kdy jsem se nabídnul že kabelku od manželky vezmu.Ani se moc nemluvilo a mladý Rado začal utíkat nazpět cestou, kudy jsme šli a hledat moji kabelku…,manželka s Mirianou za ním…, on ani přesně nevěděl, jak naše kabela vypadá. Já jsem zůstal stát na místě jako omráčený se švagrem a nevěděli jsme, co máme dělat. Z kolonády k Puupu je hodně daleko a určitě to bylo více jak ľ hodiny.
Rado doběhl až na Novou kolonádu, kde jsme seděli, a nějakou kabelku tam uviděl.
Seděla tam skupina ruských žen, které tam seděly, i když jsme tam byli my. On jim po rusky řekl, že kabelka je naše a ony: že jo!!! Nevěděl, zda je naše ale vzal, manželka už byla skoro u kolonády a on jde samozřejmě s naší kabelou.
Myslím, že dál nemusím vyprávět, ale ,,již nikdy více nechci z důvodu co jsem prožil za tu chvíli ale i poté žádnou kabelku nikomu nosit.Neumím asi hlídat věci které nejsou moje.

Ale dokážete si to představit kdyby to nebyla jenom náhoda?Jak by asi náš život vypadal?Utopie co?

Ani pan prezident tomu nevěří a bere co se mu líbí....