- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jistě jste posřehla, že díky hrůzostrašné poezii pro nejmenší, jsou Češi frustrovaným národem. Cizeléři slova nám předkládají říkanky typu: "...A já brouček sekal souček, usek jsem si paleček". To je přece hrůza, horor! Krev z useknutého palečku stříká až do nebes. Další: "Polámal se mraveneček". Hrůza a děs! První slovo je "polámal" Další říkanka: "Na té stráni u mlýna, chytla tráva buřina...cvrčkovi s ní vyhořela postýlka i peřina"....a hasiči nikde! Upražený cvrček se stane delikatesou pro pojídače brouků. Fuj! A proto jsem zplodil báseň, která všem těmto tragédům vytře zrak...
Hladil jsem pejska, potvůrku
když tu mi spapal bačkůrku
bačkůrku s celou nožičkou
plakali otec s matičkou.... Dělali na něj honičku....vydávil celou tkaničku...i z mé nožičky kostičku....Jak vám můj příběh napoví pejsek byl zjevně bojový...skončil jsem na vozíčku.....Jednou jsem jel z kopce dolů spadnul přímo do výmolu polámal si ručičku a potloukl hlavičku Když jsem se léčil v nemocnici chytil jsem z jídla tasemnici...a k tomu virus eboly....Dnes už mě nic nebolí. Dnes jsem všecek v nebíčku...podávám ti ručičku....Vezmu si tvou dušičku...sviť v úplňku měsíčku!