Zkuste se zamyslet, na co všechno ten obrázek míří. Tak např. na homosexuální a pedofilní aféry v církvi svaté (s těmi souhlasíte?), přičemž navenek proti homosexuálním sňatkům a pod. církev brojí. Dále na zpodobnění - které přitom Desatero zapovídá - neučiníš sobě podobenství, aby ses jemu klaněl. A navíc místo jednoho Boha tu máme hned tři kousky - Otce, Syna a Ducha - přičemž Desatero říká - v jednoho Boha věřiti budeš.

Ta karikatura nezesměšňuje víru, ale špatnosti církve - pánbíčkářství, modloslužebnictví, bigotnost.

Hnusná kresba na titulní straně satirickýho týdeníku? - No a, tak si to nekupuj. Mně přijde mnohem hnusnější, čeho chcou věřící v souvislosti s pařížským atentátem dosáhnout: omezení svobody slova. O blábolech, že superduch uplácal chlapa z hlíny, protože se cítil sám, pak mu vyrval žebro, aby ani ten chlap nebyl sám, pak, když přestal s tou žebroženou žít věčně, aby se mohli množit, atd. atd., až po těhotnou pannu a oživlou mrtvolu, co vylítla do vesmíru či kam, o těch se všichni budou muset povinně vyjadřovat jedině s úctou! Vždyť to ten váš svatý otec říká, že rozbíjet huby za urážky je košér, vraždění (asi prozatím) ne.

Jinak alespoň vysvětlím, o co se na té karikatuře jedná: Mgr aneb Monsignore (kardinál) Vingt-Trois (on se tak fakt jmenuje, Dvacet-Tři) vystoupil proti adopcím homosexuálními páry. Argumentoval tím, jak se děti plodí a vychovávají. Proto se ta karikatura trefuje dost do černého, protože ten trojjediný bůh, ten v té své trojjedinosti je taky jenom třikrát chlap, a to nás (dle kardinála) stvořil a vychovával.

Aha, abych to dokončil - nadpis té karikatury znamená: Monsignore Vingt-Trois má otce tři

A mně to přijde vtipný, i když taky nechápu adopce homosexuálními páry.

Jakožto věřící musíme respektovat základní princip víry. A tím je svobodná vůle. Já ji dostal stejně jako všichni ostatní. To prostě musím respektovat. Kdokoliv má právo urážet mou víru, já nejsem soudce, Bůh bude soudit. Jediný případ kdy je možné zakročit násilím proti někomu je v případě ochraně života, ať už vlastního, nebo cizího.

Tedy shrnuto podtrženo, pokuď se mi něco nelíbí, tak to prostě nečtu, popřípadě nikdo mi nebrání vydat karikaturu pana autora nebo kohokoli jinného.

Svoboda slova, které nese i svobodu urážet, je základem naší společnosti. Bez ní se vracíme zpět mílovími kroky.

Ano, někdo může nazvat tyto karikatury zesměšňováním víry, i mě se ty karikatůry nelíbí, ale doufám že neustoupí nátlaku který je proti nim veden, ať ze strany radikálních muslimů, nebo radikálních multi kulti. Ústupky zlu nikdy nic nevyřešili, nikdy. Zlo nvidí ústupek jako dobrou vůli, jako kompromis, ne, vidí to jen a pouze jako slabost které může využít.

Nevím jak to přesně pan Jefferson řekl ale tuším že nějak takto "strom svobody je potřeba jednou za čas zalít krví tyranů i vlastenců" není to hezké, ale pravdivé. Kdo o svobodu nebojuje, ztrácí ji.

Nešlo a nejde o zesměšňování víry! Oni nekritizovali ani křesťanství ani islám.

Jedná se o drsnou (to uznávám) kritiku špatností zejména v praktickém životě a výkladu víry. 

A to je sakra rozdíl.

Jediny spravny zpusob je nekupovat ten jejich casopis. Maji pravo otiskovat i podobne hnusy.

    Víte pane autore, že s Vámi plně souhlasím?  Na rozdíl od zastánců bezbřehé svobody slova, kterou někteří obhajují, jsem už starší ročník a byl jsem vychován k úctě

k ostatním lidem.

   Vyrostl jsem na vesnici za války, otec byl sedlák. Byl tam jeden trochu mrzák, starý člověk, spával u sousedního sedláka v maštali a pamatuji si, špatně chodil. Žil z toho co mu lidé dali,  umřít ho nenechali.  Jednou  v podvečer, s partou rozežraných kluků, bylo nám kolem 6 roků jsme se mu posmívali, poskakovali kolem něj, uráželi ho. Otec to samozřejmě ještě ten večer zjistil.....a to byla nakládačka, nepřeji ji nikomu. U ostatních většinou také. Jak jsem dospíval, uvědomoval jsem si stále více, že toto k životu nepatří!  Samozřejmě výchova ve škole byla ve stejném duchu.

    Nechápu, proč si dělat ramena na urážkách druhých, a souhlasím s papežem Františkem, který by při urážce jeho matky nenastavil druhou líc, jak píše Bible, ale autora urážky by uzemnil. Aneb svoboda(moje), končí tam, kde začíná svoboda druhého, jak napsal kdosi moudrý! 

     Něco jiného je svoboda slova o jiných tematech, ale urážet cítění jiného....v žádném případě !  

Víte, samozřejmě jednoznačně a bez debat odsuzuju spáchané násílí, jako zcela neadekvátní reakci, ale pokud vyšlo do ulic tolik lidí, aby obhajovali způsob humoru který přikládáte, tak mě nijak netíží,že jse zůstal sedět doma.