Venuše

Pavouček štěstí přestal vrhat stín,spálené lávky, mosty, do vína kape blín,Venuše na nároží zpitá vrhá,tichem noci zní slova krutá, tvrdáv kapse nožík sám  se otevírá,zemřela láska, sýček nad ránem zpívá.

Zdymadel vrata hnusem vržou,
melodie v b-moll zní labskou mlhou,
nic nikdy není jisté, natrvalo, navěky,
Viktorky hlas nese se jitrem od řeky
flamendráku ztichlé u přejezdu houkání
veselou píseň ti ze rtů vyhání.

Otazník zůstal, za větou ho napíši,
ať jaro si letos, prosím, pospíší...