19 Zpráva devatenáctá z pobytu v Mariánských lázních

Zdravím všechny duše spřízněné a posílám Vám mnoho pozdravů z Mariánských Lázní - program pro neděli je nutno bedlivě promyslet a rozvrhnout na celý den, nejsou žádné předepsané procedury, jen ty, které se pacient sám vybere, zajistí a uskuteční, prostě dělejte to, po čem duše touží a tělo potřebuje...

Stanovenému plánu je nutno podřídit už budíček, pokud je na plánu delší odpolední výlet, je nutný časný oběd a tedy i případná časná snídaně, žádné pospávání do desíti.

Takže hupky hupny z postýlky a rychle na snídani,  zaplnit nějakou aktivitou dopoledne - já jsem volil návštěvu kolonády s poslechem zpívající fontány a načerpáním Rudolfa. Trochu jsem odpočíval a trochu pracovat na přípravě odpoledního výletu, neboť štěstí přeje připraveným a tak jsem mohl po časném obědě vyrazit. Po celotýdenním životě jsem se cítil již krapet unaven, takže jsem volil odpočinkový cyklovýlet.

Začátek byl klasický - Ferdinandův a Rudoflův pramen, ale Antoníčka jsem vynechal a pospíchal hned na Hamrníky a dále přes Drmoul a Panský vrch s rozhlednou - právě na ni stoupalo několik turistů, já jsem ovšem po točitém schodišti nahoru a dolu netoužil, i když pěkné slunečné počasí slibovalo pěkný výhled. A po menším sjezdu a stoupání

jsou tu Tři sekery - http://trisekery.cz/ , vesnice roku 2003 Karlovarského kraje, kterou jsem již navštívil, neboť mne lákal její název. Při včerejší návstěvě jsem měl štěstí - kostel čtrnácti svatých pomocníků v nouzi byl otevřený - je v něm mnoho ověřených soch a oltář, což mne udivilo - podle pana vikáře jsou přeneseny ze zrušeného kláštera v Tachově. Po prohlídce kostela jsem byl během několika málo chvil v osadě Krásné, zde jsem odbočil vlevo do lesa a po cyklostezce jsem újížděl v krásném lesním polochládku k pramenu kyselky Jedlová a do obce Stará Voda. Z ní pak kolem nádraží již známou cestou do vesnice Valy s restaurací U Březího vlka, což byl prý krátce po válce majitel restaurace - byl prý poněkud kulatější a proto i dnes nese restaurace výše uvedený název. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem měl poměrně dost času a čepovali kromě Plzně i Chodovar, neodolal jsem a posilnil jsem se malou chodovarskou jedenáctkou. Další cesta mne dovedla přes Klimentov do Velké Hleďsebe a odtud je to již jen skok do lázní. Takže opět Rudolf a Ferdinand, ale dále nikoliv přímo domů, ale do hotelu Pacifik pokusit se zamluvit stůl na večerní program.

Stůl v Pacifiku se nepodařilo zamluvil, je to tam v Lobby baru opravdu malé, ale pěkné - musím tam přijít již na sedmou, stačil jsem ješte vyslechnout zpívající fontánu se skladbou, kterou jsem slyšel už po několikáté, ale s vědomím kdy zas budu mít příležitost ji slyšet vábění sirén z fontány, jsem to překousl.

Pak už jen hygiena, večeře a večerní propgram, tentokráte převážně k poslechu v Pacifiku, ale i trochu tance bylo, konec byl již v půl desáté, takže ještě jedna fontána, tentokrát nejen se světly, ale i blesky a závěrečné tóny nikoliv za svitu měsíce, ale s deštěm. Kolonáda nám poskytla dočasné útpčiště pro první náraz bouřky, která se po pár minutách utišila, takže jsem stačil ještě dojít do Vítkova relativně v suchu, samozřejmě s hrNečkem Rudolfa, lesní pramen jsem vynechal, neboť jsem si ho dal iž v hale holetu Pacifik. A dále už jen postýlka... 

Mějte se fajn, užívejte dne i já se budu snažit cyklista Čenda, táta či lázeňský děda - jak chcete