- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pak bych vynechal obsahově blátivý blábol rozvinutý do přebujelé šíře....jsa varován nadpisem...
historie je věc nevděčná. Emil Hácha a celé Česko bylo v roce 38 ve zcela bezvýchodné situaci. Na druhou stranu špinit pana doktora Beneše že nás odzbrojil, když jsme byli vystaveni víc než desetinásobné přesile ze všech stran, to není rozhodně fér.
Böhmen nemuselo být v roce 38 v bezvýchodné situaci. Octlo se přesně v té situaci do které ho nahnali nezodpovědné elementy vedené Masarykem a Benešem.
a proto i panu Háchovi mnoho nepomůže, že to celé myslel dobře. Vybral si to sám, chtěl být státním prezidentem, tak jím byl - a jako správný státní prezident také skončil. To je celé.
Drobnější oprava: On si to sám nevybral, ale po demisích kdekoho, presidentem počínaje, podle Ústavy přecházela moc na předsedu nejvyššího správního soudu - a to byl on.Poté byl čistě formální volbou ve funkci potvrzen. Do té doby absolutně nepolitický soudní úředník, vynikající teoretik v oblasti práva, překladatel německých básníků atd. Člověk bez osobních ambicí, zvyklý sloužit státu, v té době těžce nemocný. To, že se dožil r. 1945 je spíše s podivem. Osobně si myslím, že jej nelze ani chválit, ani odsuzovat. A házet ho do jednoho pytle třeba s E. Moravcem také nejde.
Jaroslav Žák: Ve stínu kaktusu. Je to krásná parodie na české dějiny, zvláště 1. republika, protektorát a doba krátce po něm./Potom byla knížka zakázána/. Nádherně tam je zobrazena hromada osobností naší politické i umělecké sféry a lehce k nim jdou dosadit jména. Ty méně vzdělané upozorňuji, že J. Žák a jeho partner Vlastimil Rada byli autory knih: Študáci a kantoři, Tajnosti žižkovského podsvětí, Vzpoura na lodi Primátor Dittrich, Dobrodružství šesti trampů atd. Z filmů jsou to: Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše a další.To snad zná každý. Z toho vyplývá, že autor měl vysoce vyvinutý pozorovací talent, proto ta kniha není to, co dnes čtemě od kdejakého pisálka, který si myslí, že se stane slavným pomlouváním minulého režimu.
Ve většině států, okupovaných Německem se podařilo vládním činitelům zachránit svou kůži,odletět směr Anglie,tam založit jakousi zahraniční vládu a odtud posílat hrdinné výzvy k odboji doma. nepamatuji se, že by někdo z politiků té doby hrdinně padnul v čele bránících se armád. A na tu dobu ponechali v čele okupovaných států jakési politické loutky, jejichž úkolem v žádném případě neměl být hrdinný odpor (na to už bylo pozdě), ale už jen snaha aby poražený národ přežit okupaci a válku s nejmenšími ztrátami. Ale ty loutky proti okupačním úředníkům Německa neměli žádné diplomatické či vyjednávací podmínky. Prostě museli plnit vydané příkazy a nutit národ,aby je plnil taky.Veškerý odpor byl marný, to jsme přece poznali při heydrichiádě,ne?
Takže, z tohoto pohledu,byla úloha kolaborantních vlád jasná.A bohužel, i jejich "odměna" po vítězství a návratu skutečných "hrdinů" a miláčků národa z emigrace..
jak se Hácha uklání před nějakým německým pohlavárem, tuíšm, že Frankem? Jestli to není fotomontáž, pak jenom to je na velezradu.
A co to mělo být, když Hácha ujišťoval Beneše, že bez jeho souhlasu tu funkci brát nebude atd., a potom když ho o to Beneš žádal, neodstoupil?