Pane Kriegel, pro mě jste hrdina

Františka Kriegla nedávno nezávislý zastupitel za Stanu zelených Michal Uhl navrh na titul čestného občana Prahy 2. Na jednání rady městské části (vedení rady) se však potkal s nepochopením. V hlasování byli všichni radní za ODS i TOP 09 proti, pro návrh se vyjádřila pouze Uhlova kolegyně ze zelených Kateřina Jechová.  

"František Kriegel je významnou postavou československých dějin, která se v roce 68 zachovala mimořádně statečně. (...) Jako haličský Žid byl v padesátých letech během antisemitských čistek odvolán z funkcí.
František Kriegel byl signatářem Charty 77 a do své smrti v roce 1979 byl činný v opozičním hnutí.

Debatu o tom, zda František Kriegel je osobou, která si zaslouží čestné občanství nebo ne, považuji samu o sobě za absurdní, cítím z ní snahu o nevkusné přepisování a přepólování našich dějin. Dělat z hrdinů padouchy a z padouchů hrdiny. Ano, když ji zasadíme ještě do širšího kontextu jiných kandidátů na čestné občanství, lze ji označit za zvrácenou - vadí politici, kteří dělají těžká a statečná, byť z povahy věci rozporuplná rozhodnutí, ale umělci, kteří prorežimně přizvukují, nevadí? Nevadí ani normalizační umělci, honosící se titulem “zasloužilý umělec” od ÚV KSČ, kteří pomáhali aktivně budovat nejpokrytečtější období našich dějin? Budeme ohýbání zad vymazávat z našich pamětí a tvářit se, že nebylo? U Kriegla pravděpodobně vadí, že dělal celý život to, co považoval za správné (včetně Únoru 1948), a to se u nás neodpouští. Jinému kandidátovi - umělci, který byl od roku 1977 v KSČ, je vystaven generální pardón. Vždyť tomu v té době nikdo nevěřil, a ohýbat si záda pro kariéru je v pořádku", píše na svém Facebooku Michal Uhl.

A 100% souhlasím. Rád bych se zeptal co dělali tito lidé, kteří hlasovali proti v roce 1936, když ve Španělsku propukla revoluce? Pan Kriegel tehdy působil jako lékař v republikánské armádě ve Španělsku. Dosáhl hodnosti majora a po porážce španělských republikánů odešel do Číny.

Co dělali tito lidé za války? On sloužil vojenský lékař čínské Rudé armády, které bojovala z Japonci, kteří byli pověstní svou krutostí. Ano, je pravda, že v roce 1948 byl členem hlavního štábu Lidových milicí. "Už krátce po únoru 1948 se odvážil hájit lidi, které komunisti vyhazovali z práce. Kdo jiný si tenkrát troufl sdělit soudruhům do očí: "S lidmi nelze zacházet jak s dobytkem" ? Ve stejné době se začaly chystat lágry a oprátky pro odpůrce komunistů a  to často ani o žádné odpůrce nešlo," píše Petr Lukeš. A ano, bylo tomu tak. V 50. letech při antisemitské čistce, v  boji proti interbrigadistům, organizovaném komunistickou mocí po politických procesech v 50. letech, byl z funkce odvolán a musel pracovat jako závodní lékař v Tatře Smíchov. Na Kubě pak nechal coby poradce vybudovat zdravotnickou péči, kterou tehdy záviděla Kubě celá Jižní a Střední Amerika.

Ale hlavně. Kde byli páni radní v srpnu 1968? Pan Krigel byl zadržen sovětskými okupačními orgány v budově ÚV KSČ v Praze a unesen nejprve do Karpat a za dva dny poté do Moskvy. V následujících dnech mu byla znemožněna účast na moskevských jednáních, československých a sovětských představitelů.
21. srpna 1968 jako jediný z 26 českých a slovenských politiků odmítl podepsat text závěrečného komuniké, který mu byl (i přes jeho neúčast na jednání) předložen k podpisu. 18 října1968 pak hlasoval (spolu s Boženou Fukovou, Gertrudou Sekaninovou - Čakrtovou a Františkem Vodsloněm) v NS proti přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.

Text jeho vystoupení na tomto plénu ÚV KSČ koloval rozmnožený mezi občany. Mj. se v něm uvádělo:
"Odmítl jsem podepsat tzv. moskevský protokol. Odmítl jsem to proto, že jsem v tomto protokolu viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že podepsání se dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země... Hlasoval jsem proti ratifikaci smlouvy o dočasném pobytu vojsk na našem území... Tato smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území postrádá základní náležitost řádné smlouvy, tj. dobrovolnost... Smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů...". V roce 1977 podepsal Chartu 77.

Pane Kriegel, ať si celé čestné občanství strčí za klobouk. Pro mě jste hrdina. Odpočívejte v pokoji!

František Kriegel hlasuje proti "dočasnému pobytu" vojsk Varšavské smlouvy.