Před rokem jsem psal článek ve kterém jsem tvrdil, že vstupem do EU utrpěla zemědělská a živočišná výroba rány, ze kterých se nevzpamatovalo ani jedno odvětví dodnes. Tím, že se do ČR nahrnuly obchodní řetězce s laciným nekvalitním zbožím kterému se nedalo cenově konkurovat postupně přicházeli tuzemští výrobci potravin o zisk a zkrachovali. Ti, kteří přežili to neměli a nemají lehké. Na hranici životaschopnosti je dnes snad každý zemědělec v zemi. Nejde jen o řetězce, jsou tady i další klacky, které pod nohy vhazuje stát a Brusel v podobě různých regulací, norem, předpisů, daní a nesmyslů které stojí pouze a jen peníze.
Tento pohled je již minulostí. Dnes je na místě obilí řepka.
V takové situaci je potom jasné to, že se zdraží maso, že roste cena potravin. Je to taková ekonomická finta. Nejdříve ovládnete trh a nastavíte likvidační ceny pro zdejší výrobce. Až je zlikvidujete, můžete cenu zvyšovat. Toho jsme svědky dnes, kdy je plánováno zdražení vepřového o 14%, mléčných výrobků. Vzhledem k nepříznivému počasí se k tomu přidá taky pečivo a další potraviny. Zdraží se benzín, zdraží se energie i plyn a teď mi řekněte kde na to má takový deset let ožebračovaný český zemědělec brát peníze?
Domácností se to dotkne nejvíc ale vládě je to jedno, plánuje zvýšení DPH. Zdražování energie se pak projeví v hospodářském výsledku ČEZU, Eonu a dalších v podobě tučného zisku. Ještě se tím jak jsou dobří budou v médiích drze chlubit. Právě oni budou zřejmě brzy jedinou firmou v zemi která vykazuje zisk. Co na tom, že národ bude utahovat opasky. Když na to nemáš, odstřihneme tě, to jediné by nám vzkázali akcionáři.
V prohlubující se krizi je opět jediným východiskem levnější a dostupnější energie. Tu mohou dát nové technologie. Stát však na vědu a výzkum přispívá mizerné 1% z HDP a to ještě kdoví jestli. Namísto toho, aby byly podporovány projekty mající za cíl člověka zbavit závislosti na ropě se tady pěstuje řepka a z ní se draze vyrábí motorová nafta. Pak se nelze divit, že nás čeká zdražování potravin. Na polích, kde se před 20 lety pěstovaly dnes smrdí to žluté svinstvo a polovina světa je hladová.
Jedině řepka se totiž zemědělcům díky podpoře státu vyplácí. Potraviny ale nikoho ve vládě, kde je měsíční plat několikanásobkem průměrné mzdy, nezajímají. Pánové už dávno nevědí, jak se žije občanům.
Naopak dobře to ví samotní občané kteří ovšem mají pocit, že jsou v bezvýchodné situaci a padá na ně deprese. deprimovaní a bombardováni složenkami se mnozí snaží zbytečně najít práci. A když ji najdou, Výplatu uvidí až za měsíc minimálně. Za co budou těch 5 týdnů nikoho ve spoustě firem nezajímá.
Kdybych měl použít ta správná slova, řekl bych bezohlednost a beznaděj. Bezohlednost těch nahoře a beznaděj těch dole zvyšují napětí ve společnosti. Lidi v beznaději se stávají bezohlednými taky a roste agresivita a trestná činnost.
Kdyby se změnil přístup lidstva k vědě, mohlo být dávno po problémech. Současný svět ale problémy potřebuje a tak si je pěstuje. Pěstujeme si ropáckou společnost kde je vše přepočítáváno na peníze a soucit je považován za slabost. Soucit v byznisu neexistuje, soucit vás v tomto světě zničí. Proto ti bezcitní řídí svět a lidi ztrácejí cit aby v bezcitném světě mohli přežít.
pokud lidstvo má šanci, budeme muset změnit přístup ke spoustě věcí ale především budeme muset změnit sami sebe. Přestat ignorovat svět okolo a přijat kolektivní zodpovědnost. S kolektivní zodpovědností za svět okolo sebe přichází otázka jak ten svět uděláme lepší. S otázkami většinou přicházejí i odpovědi zvláště pokud pracujeme v týmu a pro tým.
Dnešní svět je založený na tom umět vysát někoho jiného. Zapoměli jsme co to je pomáhat a všichni chceme pouze brát. Tak to nejde a takový by podle mě svět neměl být. Jistě je mezi čtenáři spousta těch, které trápí měsíční platby za energie, cena benzínu, cena potravin a všeho možného a ptáte se jestli by to všechno šlo i jinak.
Stačí se zamyslet co by se stalo kdyby měl svět nevyčerpatelné zásoby energie. Nebo alespoň nějakou věc, co umí vyrobit elektřinu, je jednoduchá, má dlouhou životnost a dobrou účinost. Přitom by nestála moc, řekněme 20 000 Kč. S takovou věcičkou by se domácnost zbavila nutnosti platit drahou energii ale je tu jeden problém. Naštve to majitele ČEZu a podobných společností po celém světě. Proto asi žádné takové zařízení nikdo nevyrábí. Kdo má peníze má i moc a kdo má moc si ji chce udržet. Zbytek si každý domyslí sám. Jak asi dopadne dobrodinec mající takovou technologii a prostředky ve světě který řídí obludný kartel energetických a naftařských korporací?
To ale ještě neznamená že jsme ztraceni. Ztracen je pouze ten který nehledá cestu. A ruku na srdce - kdo tu cestu ven hledá? proto žádná není ale kdyby o změnu usilovali všichni, musela by nastat. Zatím jsme spokojeni třeba že se utápíme v dluzích. A to není dobré...
