Jaká láska ?

Nelze do naší dimenze která je založena a potřebuje tvůrčí projev vnášet "umrtvující" stav jakým je mír a láska. Tím bychom zůstali prostě jen opicemi. Spirituální stav a projev roste ne na lásce k bližnímu a světu, to je jen ustrnutí, ale na zvládání životních krizí a zkoušek, je životní moudrostí a je daleko cennější než láska.

Životní moudrost a tah k poznání ztišuje a pomáhá chápat a vnímat řád tohoto světa, kde je vše vlastně v pořádku a každý má to co potřebuje, byť to není materiální. Vždy platí pravidlo že duchovní růst je v protikladu s běžným životním naplněním a standardem. Po poznání že nelze zde vybudovat sociální blahobyt, tak je načase prozřít že nelze zde vybudovat duchovní "blahobyt".  Vnímání lásky je vlastně i cesta našeho mystického zrání, kdy v určitém poznání a postavení se nám to takhle seřadí že to vypadá jako reálné a nosné, jen že je to jen dočasné, s dalším poznáním to dostane jiný rozměr.