projev Miloše Zemana v Poslanecké Sněmovně

Musím se přiznat že jsem spokojen s projevem, který pronesl Miloš Zeman v PS. Měl sice části, které se mi jako euroskeptikovi nelíbily, i tak ale věřím, že Miloš je ta nejlepší volba. Pobavil mě při probouzení Karla Schwarzenberga i závěrečnou větou: „...a pokud jste chtěli úředníka, který příjde, bezmyšlenkovitě podepíše vše, co mu tam přistane aniž by to četl, dobře se naobědvá a pak usne tak jste se měli zvolit někoho jiného.“

schwarzenberga jeho komise proti solárním baronům probudila..

Když jsem poslouchal projev Miloše Zemana, souhlasně jsem pokyvoval. Jako vůbec první projev prezidenta v Poslanecké Sněmovně Miloš asi vstoupil do dějin. Jeho přátelská diskuse, jak sám svoje vystoupení nazval, byla plná vynikajících nápadů a myšlenek. Přitom však dokázal rozdělit vše do tří priorit, které se musí řešit.

1. Korupce a rozkrádání majetku
2. Nezaměstnanost
3. rostoucí nedůvěra v ústavní instituce.

 "Mé priority jsou tedy tři, kdo má deset priorit nemá žádnou a kdo nemá priority není politik." 

 Řekl bych, že právě díky jeho schopnostem a faktu, že pracoval v prognostickém ústavu, kde získal schopnost postihnout jádro problému přesně vystihl důvody proč se jednotlivé problémy ve společnosti vyskytují a navrhl i vynikající postupy, jak tyto potíže řešit.

 Například komise mající za úkol postihnout solární barony se mi velice líbí. Myslím, že spoustě politiků zamrazilo protože jeho vyšetřovací komise po nich půjde. Všimnul jsem si např. Karla Scharzenberga který při tomto tématu vypadal dost rozčileně. Nedivil bych se tomu, kdyby použil svůj knížecí majetek a jedním z baronů byl on. Jaký problém by bylo právě pro něj zaplatit obrovské projekty které mají nejasnou vlastnickou strukturu?

 Když vznikal zákon o dotacích na solární energii, byl členem strany Zelených, která tento zákon předkládala aby tak vláda podpořila obnovitelné zdroje. Tato šílená politika stála do této chvíle české podniky 165 miliard a domácnosti 35 miliard. Jedná se tak o největší tunel v dějinách ČR.

související návrh na schválení zákona o prokázání původu majetku je velice praktický.

 Dál se mi líbila část o řešení nezaměstnanosti. Souhlasím s ním v tom, že se dnes preferuje spotřeba na úkor investic. Česká Republika je hluboce podinvestována. Přesně popsal kde je problém protože se toho sám účastnil ´když byl předsedou. Za Zemana se ale tak nesmyslně republika nezadlužovala. Podporuje zvýšení korporátní daně s čímž musím rovněž souhlasit.

 Za hezké gesto pak považuji fond, do kterého se zavázal odvádět 30% platu což dělá 60 tisíc. Tentoi fond má být použit na splácení státního dluhu a vyzval další politiky aby se k němu přidali. Jednoduchým výpočtem nám vychází, že jeho plat se pohybuje okolo 200 000 korun. Pokud bude svoji funkci plnit tak, jak nastínil, tak si ty peníze zaslouží. 

Je předčasné soudit jeho proevropskou politiku. Jeho představa hluboké integrace je dnes, kdy británie i další členové zvažují referendum o EU protože obyvatelstvo není se stavem spokojeno. EU je tak, jak vypadá dnes, těžkopádný a neudržitelný charakter kde se byrokracie rozrůstá do obřích rozměrů. Já jsem skeptický k budoucnosti eurozóny i k tomu, že euroval bude opravdu plnit svoji funkci.

Jsem rád že prezident má sociální cítění a naplňuje mě to nadějí, že jeho postoj k EU se ještě bude vyvíjet jiným skeptičtějším směrem. Nejsem střední třída, já mám v ledničce pár brambor a 4 Kč. Proto vím, jak těžké je přežívat když máte táhnout jídlo na celý měsíc. A to ještě za předpokladu, že otec zatáhne inkaso. Vše totiž ovlivnůje právě cena energie. Inflace je důsledkem zvyšující se ceny energie a benzinu. A jsme zase u těch 200 MILIARD které se samozřejmě na ceně jídla a všeho musí zákonitě projevit.

Podle mě v konečném důsledku zaplatí vše občan protože firmy se brání tak že zdražují ať už služby nebo výrobky ale my, odkázáni na trh jsme na konci a nemáme často na výběr.
Žiju na vesnici a vidím, jak lidi začínají znovu obdělávat svoje políčka a pečovat o svoje zahrádky. Jedině to, co jsme schopni si sami vyprodukovat totiž má dnes opravdovou hodnotu. Jen to je dnes, v době nejistoty jistota...

rohlík stojí 2,40, když jedete do města na rohlíky, tak si to zpočítejte a zjistíte, že i když v supermarketu je cena až o korunu nižší, spolu s benzinem je rohlík ještě dražší. Můžu tedy nakoupit ve městě celý nákup a zdánlivě ušetřit ale ve skutečnosti po odečtení nákladů na každý Km to vyjde šul nul.

Ceny jsou vysoké a lidi musí obracet každou korunu. Společnost totiž trpí tím, že se nakupuje ale nestaví. A stavebnictví od základů po střechu a vybavení domu zaměstnává širokou paletu profesí. Když je práce, je i spokojenost. Musíme mít aspoň něco přece. Nebo se snad mýlím?