Co dělá velmoc skutečnou velmocí?

K napsání tohoto článku mě inspiroval rozhovor, který jsem nedávno vedl s kamarádkou. Je smutné, že média nenabízí takovou debatu a jsou stroze jednostranná. I přesto se pokusím tuto informační propast překonat. Klíčovou věcí, která dělá světovou velmoc opravdu silnou je její vůdce. To se potvrzuje v celých dějinách lidstva. Pouze silná osobnost může držet pohromadě silný stát. Jakkoli moc by Barrack Obama chtěl, silnou osobností podle mě moc není. Zato Putin a jeho charisma jsou podstatně jiné a je to právě Vladimír Putin, který byl nedávno označen za nejvlivnějšího člověka této planety.

Tento vůdce doplatil na svoji originalitu kterou promítl do Libyjského modelu. Viz. Zelená kniha

I když média se snaží Rusko vykreslovat jako zemi, která je od demokracie na míle vzdálená, myslím si, že opak je pravdou. Není to Rusko, které je světovým šmírákem ale Amerika. Je snad šmíráctví ryze demokratická záležitost? Co je to za kecy že 100 procent bezpečí vyžaduje obětování 100% soukromí? Jeden moudrý muž kdysi řekl: "Národ, který obětuje svoji svobodu v zájmu vlastní bezpečnosti si svobodu nezaslouží."

Nakonec, pan Snowden se na Rusko taky obrátil, a to byl Američan pracující v NSA. Třeba že jeho kroky původně do Ruska nesměřovaly, zapůsobilo jako opravdový zastánce základních principů, na kterých by měla být postavena práva a svobody. Snowdena rusové nevydali, hodně věcí se od něj dověděli a poskytli mu odpovídající politickou ochranu. I když to zní možná trochu divně, jsem hrdý na to, že jsem slovan i díky tomu, jakou roli jako národ dnes hraje největší slovanský národ - ruský národ.

Největší chybou nás, čechů, je to, že jsme přezíraví a lhostejní k okolnímu dění a žijeme stále ve svém mikrokosmu. Jsme malým národem, který ubránil svou identitu navzdory stovky let trvající Rakousko-Uherské monarchii. Národní obrození v tehdejších dobách kladlo důraz na slovanství, na naše kořeny. Dnes se to však považuje více za přežitek ale nějaký smysl to má pořád. Každý národ má jisté kolektivní vědomí na základě kterého má zakořeněn nějaký žebříček hodnot. Tyto fundamentální zákony fungují a jsou formovány v průběhu dějin daného národa.

Sovětská éra, Stalin, Lenin, to vše tvrdě zkoušelo naši povahu a je připomínkou krvavých omylů lidstva. Nic méně právě my díky tomu známe cenu svobody a známe svoje omyly které se odráží v kolektivní zkušenosti. Ta nám dává schopnost mnohem více ocenit svobodu člověka a demokracii. Přesto je otázka svobody v Česku prakticky mrtvá a lidé nemají zájem se tím zabývat protože iluze svobody prozatím plní svoji funkci.

Rusko ale zdá se přemýšlí o demokracii mnohem hlouběji a nebojí se jít vlastní cestou. Štve mě, že my vše kopírujeme bezmyšlenkovitě a dopouštíme se tak stejných chyb, kterých se dopustily země na západě. Největší chybou je zadlužování budoucích generací a podceňování technologického výzkumu. Cpeme prachy do věcí, které jsou zastaralé a možná kvůli jazykové bariéře děláme, že okolní svět nemůže znát nic, co bychom už nevěděli. Chyba se dá vždycky napravit ale je to v otevřenosti naší mysli a ochotě porozumět novým věcem spolu s uznáním omylu, který jsme dlouho považovali za správný. Pak je naděje na perspektivní rozvoj mnohem reálnější.

Nesmí to být jen finanční zájem ale dlouhodobá perspektiva, která je skutečnou zárukou příznivého rozvoje. Proč dopouštíme, aby se peníze rozkrádaly a navrch se země ještě topila v dluzích u zahraničních bank? Evropská Unie nám hodně dala ale taky hodně vzala. Současný vývoj v unii nepovažuji za dobrý a dle mnohých odborníků je to stále více centralizované plánování což v našich očích znamená krok zpět. Možná protože západ nesdílí východní zkušenost je důvodem směřování a nepřiměřené nadutosti Bruselského kolosu. Na 751 europoslanců připadá 20 000 lobbystů, kteří pracují oficiálně v Bruselu a to přece není žádná demokracie, to je cesta do pekel.

Bohužel, rozežranost vítězí nad vyššími principy. A stojí to hrozně moc peněz, ženeme se do pasti a děláme, že je všechno v pořádku, vždyť Amerika je v tomto stejná a jde ještě dál. dnešní politika a ekonomika jsou především v USA úzce propojeny s podporou války. Obraty mnoha zbrojařských firem v Americe po 11. září mnohonásobně vzrostly a zatím co automobilový průmysl je v USA na kolenou, zbrojařským firmám se daří. Kolikrát si musím pokládat otázku, za jakou cenu? Za cenu tísíců životů nevinných civilistů. Odmítám takový náboženský rasismus, který je v nás podporován. Je nutné se podívat třeba na dokument Válka, kterou nevidíte. Je nechutné, že se o tom neinformuje a tento byznis i díky tomu může růst takovým tempem krize nekrize.

Často si kladu otázku jaká je budoucnost USA potažmo světa, který je s USA ekonomicky propojený a při svých úvahách se mi hodí informace o tom, jak dopadlo město Detroit. Toto město luxusních amerických aut zkrachovalo protože automobilky, které zde fungovaly desítky let díky levné ropě dnes svoje mnohalitrové americké svaly nemůžou prodat. Lidi jsou bez práce a co víc město je v dluzích a vyhlásilo bankrot. Asi si umíte představit Jaká v Detroitu dnes panuje nálada. Konec konců ukázky nepokojů jsou snadno k nalezení na Youtube i jinde. Troufám si říct, že tohle tady ještě nebylo a jen to ukazuje na nevyhnutelný kolaps, který čeká celou americkou a nasledně i naši ekonomiku. Není to tak dávno, co visela celá Obamova administrativa na vlásku. Mám na mysli obstrukce, které provázely schvalování státního rozpočtu. Obama takové potíže asi nečekal a nebyl nadšený, protože to rozhodně vysílá určitý signál do světa a ten nezapadá do pohádky o silné americké ekonomice, která se udrží navzdory všemu a všem.

Přitom v pozadí leze Bílý Dům do zadku Číně protože jedině Čína může koupit dluhopisy za dostatek peněz aby mohla celá ta americká show ještě chvíli pokračovat. Je to krátkozraké a současně je to právě krátkozrakost, která trápí celou civilizaci včetně nás? Dobře, není to právě styl o něčem smysluplně přemýšlet zvláště ve světě, kde je zábava na prvním místě. Dnes je vše nastaveno na model"Vypni mozek, zapni bednu,dej si pivo, mlč!" Pak nelze vidět svět z perspektivy ale právě to je jedna z věcí, o kterou se musíme snažit ne kvůli sobě ale kvůli těm, kteří sem přijdou po nás.

Jednou budeme muset prezentovat svoji vizitku jako generace, která kdysi měla možnost věci posunout určitým směrem. Jaký směr to bude je otázka. Věřím, že nakonec dospějeme, vybereme si  složitější a zodpovědnější přístup, který více odpovídá chování dospělého jedince. Lidstvo musí vyrůst z té dětské naivity a má nejvyšší čas. Buď to společně dokážeme a nebo je vše víte kde...

Takže co dělá velmoc velmocí? Je to její lídr, zvolený přístup a dlouhodobě příznivá perspektiva. Musíme odmítnout dětinský a naivní přístup Američanů jako národa že ono se to nějak udělá, hlavně ať se bavíme. Je to spíše ten Ruský přístup k věcem, které je třeba řešit do budoucna a ochota měnit zaběhlé ale špatně fungující teorie. Je to takový model, který se nebojí nových věcí a myšlenek, disponuje obrovkou silou ale nezneužívá ji k nadvládě nad zdroji této planety. Možná se mnou nebudete souhlasit ale tohle je můj názor, udělejte si svůj, snažte se hledat informace i z druhé strany, protože to je potřeba se naučit jako první.