Cena práce pro stát

Stát má peněz jako želez. Aspoň to tak vypadá podle cen, které platí za stavební a jiné práce. Když se dělají na dálnici informační cedule, nefungují, jak by měly. I přesto stojí jejich instalace mnohonásobně víc, než za kolik by se daly pořídit, kdyby v řetězu nebylo plno zlodějských oček.

Na hromádce u korýtka žilo bylo prasátko. Hodně peněz propapalo relativně za krátko! Když stát vypíše výběrové řízení, existuje v ČR systém, nad kterým nejenom zdejší občan ale i Transparency International kroutí nevěřícně hlavou. Politici dávají echo známým, kteří podnikají v daném oboru a ti pak podávají svoje přemrštěné nabídky. Pokud se náhodou objeví někdo, kdo jde s cenou dolů, jednoduše se jeho nabídka zamítne a ani nejde do řízení. Je tzv vyštípán. V pseudo - veřejné zakázce pak figurují obrovské sumy, z nichž je vybrána ta nejvyšší, i přes jasnou definici v zákonu, že rozhoduje nižší cena. Ze zákona nižší, z rozmaru nebo blbosti však mnohdy nejvyšší. Politik, který kvůli neodbornosti nedokáže posoudit skutečnou hodnotu projektu, nedokáže ani odhalit přemrštěnou cenu. Na co taky, stačí mu, když ví, že mu z toho kápne... Například legendární most v Pražské Tróji. Diletantský přístup ze strany radních a jejich neznalost na straně jedné spolu s hrabavostí peněz pod sebe zapřičinily fiasko, které všichni máme v živé paměti. Když se k mostu jako takovému v pořadu Reportéři ČT vyjadřoval odborník, řekl, že konstrukce je jednoduchá, moderní a levná. To, že někdo schválil tak přemrštěnou cenu obhajuje tím, že jde o byznys, a nelze než souhlasit. Je to vina státu, že neznal cenu, ne vina firmy, která si řekla troufalou cenu a zvítězila. Když máte stát v roli hejla, tak jej zkušený dravec oškube, už ví jak na to, co na něj zabere.... A tak se most za 20 postaví za 80 a na účtech lidí z magistrátu přibydou hezké provize, odměny za konzultace, sponzorské dary a další fiktivní příjmy. Alexandr Vondra je jasný důkaz, jak se tam korupce toleruje dokonce i když to praskne. Prý za sebou má nějaké američany, a to si jako celá naše vláda sedne na prdel a šoupá nohama? Omyl, je to tam normální, že si každý občas někde ukrojí z vládních peněz o krajíček, dva navíc. Gross, Krejčíř, Gripeny, Pandury, prodeje pozemků za kačku a další a další. Pravda vítězí ale právo je poraženo, takový z toho člověk má pocit. Tímto veršem bych asi celou situaci na závěr shrnul. Nikdo to nezastaví, neb činí tak všichni, nežaluj soudruhu, vem si a ztichni!