Když na Vás přinatrefím vždy si Vás přečtu. Upřímný a milý úsměv.

Děěěkuji

Moje bilance je 4 děti, 5 psů a 2 kočky. Můj kamarád z USA (2 děti,) říká - už abychom vychcípali . Někdy se zdá že má pravdu. Já říkám " už abychom se probudili". A to nezáleží ani na počtu dětí, ani psů, ba ani lidí.

Přesně

Děkuji za příspěvek

Snažila jsem se, byla jsem čtyřikrát těhotná, dvě děti donosila. 😉

V šedesáti už to nevytrhnu. Vnoučata zatím nikde, tak si hýčkám bílého švýcarského ovčáka. Mám splněno.

BSP, německý ovčák, novofoundlandský pes, dalmatin, malý knírač, baset, bišonek, boloňský psík, doga a špic. Ne všichni byli skutečně moji, ale prožil jsem s nimi nejednu chvíli, při níž člověk netušil, zda se má smát, plakat nebo hromovat.

Nejkrásnější bylo mých 26 dětí, s nimiž jsem trávil část tehdy pionýrského tábora. Vidět tolik tvářiček plných smutku, když jsme se loučili, mě přesvědčilo, že někdy rozdíl mezi vlastním a cizím může být hodně niterný.

Je vždy těžké objektivně zhodnotit nějakou dobu, protože módní je vždy tvrdit, jak předtím bylo všechno špatně a teď už to bude jen lepší. Chtělo by to širší záběr. Nedostatky dob minulých po stránce materiální pochopitelně nelze přehlížet, ale všimli jste si, kolikrát se řeší jen právě tahle kategorie, ale otázka vztahů už vůbec ne? Je to pochopitelně také věc dané lokality a přístupu, například můj „spolubojovník“ na ZVS (základní vojenská služba) byl ženatý, stihl si pořídit dvojčata - bydleli v Hranicích v Čechách a rukoval do Aše (cca 10 km). Jak praví jeden moc krásný dopis všem, prožívajících dětství v 70. a 80. letech, my ho skutečně zvládli se všemi nedostatky a zápory a ještě na ně s úsměvem vzpomínáme. Současné děti, pořizované a vychovávané jako investice mnoho podobných možností nemají, třebaže podle mnoha názorů na tom jsou milionkrát lépe. Ale zkuste se zeptat dítka v šesté třídě, co dělalo minulý rok. Odpověď - většinou nula nula nic. Nebo - asi jsme něco hráli na mobilu.

Autorku musím ubezpečit, že zanedlouho už nebude ani moc psů. Stačí se podívat na všudypřítomnou a vlezlou reklamu na umělé psy. Samé výhody - nedělají binec, neotravují, nemusí se s nimi chodit ven, neutíkají a přijdou si vyžádat pozornost jen tehdy, pokud chceme my. Neosobní a umělé jako poslední dobou stále více věcí. Rozhodně bych je nevyměnil za projev živé radosti i strasti. Ale svůj AI hrob s technologickými vymoženostmi si kopeme sami a dobrovolně. Pro později narozené to není povzdech starce, kmeta či boomera, ale střížlivý pohled kolem. A s ohledem na daný prostor jen velice stručný.

Díky za rozsáhlý komentář

a ještě máme dost koček

Mít děti brzo není zase tak špatné. O co přijdete v mladém věku, to si bohatě nahradíte v 45 letech, kdy už máte děti dospělé, jste zajištěni a máte dost času, peněz i energie na zájmové aktivity, kulturu, vymetání hospod a cestování.

A k tomu ještě máte obvykle i vyšší příjmy, které to umožňují.

Moje životní bilance jsou 3 děti a 3 psi... Nechtěla bych mít život bez dětí ani psů, musí to být smutné.

Nic proti psům - moje bilance 3 děti, 7 vnoučat, děkuji za příspěvek