Stárnete? - jste dehonestován

Je to možná můj subjektivní názor - uráží mě všeobecná mantra- koho volí senioři, jak senioři řídí, jak senioři vyrážejí na slevové akce do hypermarketů... jakákoliv generalizace měla vždycky mezery - tahle je má fakt velký...

Jsem seniorka.

Samozřejmě se cítím jako mladá holka, nezáleží mi už tolik, jak co na těle to vypadá, ale hlavně že to funguje a nebolí, ale to ještě neznamená, že jsem dement a neuvědomuji si, co se kolem děje.

Kdysi dávno jsem chtěla být učitelkou, předávat další generaci vědění a hodnoty. Představovala jsem si, jak bych byla přátelská a vnímavá.. /když moje děti byly už dospělé, dověděla jsem se od nich, že bych byla postrach všech studentů – taková ta, co si myslí, že její předměty jsou nejdůležitejší :-) /

Zahltila jsem si život čísly jako ekonom. V současné situaci je vidím hodně červeně.

Cítím jako velký úpadek společnosti, že místo úcty ke stáří se zdůrazňuje, jak důchodci vyčerpávají státní rozpočet.

Jak jsou přítěží mladé zdravé dravé generaci...

Normální člověk se v každém věku snaží dělat co může, dělat to jak nejlíp umí, někdy se do toho vloudí chybička.. – a jak roky přibývají, jde to pomaleji – takový je životaběh.

- a je dobře, se nad tím alespoň občas zamyslet.

„Co jste nyní vy, byli jsme i my, co jsme nyní my, budete i vy“