Prostě romantik

Mám už nárok být lehce nedoslýchavá, ale když dneska vpodvečer šla skupinka - zřejmě teenagerů - po lesní cestě za zahradou, nedalo se jejich téma přeslechnout. 

Lebedila jsem si na svém meditačním místě, poslouchala jak řvou ptáci, radovala jsem se, že konečně začíná jaro i podle teplot. Jsem tak naivní zahradník, že jsem i naklíčené fazole, z kterých  jsem měla za okny vytáhlé žoužele, umístila na záhon /i přes varování zkušených meteorologů!/.

Jak jsem si tak užívala ptačího švitoření a dojímala se vlastní zahradnickou dovedností, blížily se po lesní cestě nějaké rušivé elementy.

Možná trpěli všichni z té skupiny taky nedoslýchavostí, jelikož i na poloviční vzdálenost ochranného pásma lesa /terminus technicus při stavbě RD/ bylo velmi zřetelně rozeznatelné:

" a vono to tam bylo fakt krásný, takovej park, jezero, na něm ňáký kachny, ty vole, já koukal..." 

No jo, mládež už není jak bejvala  kdysi, je zkažená, ale pořád romantická..........