Nejpevnější chlapské objetí

Možná se cítíte být v tomto oboru šampionkou, ale i tak je možné objevit netušené. Myslím, že každá dáma, dívka.... prostě všechna stvoření ženského rodu, mají obrovský smysl pro obrazotvornost v oboru představ o vyvoleném.

S přibývajícími zkušenostmi a léty /nemusí být přímá úměrnost/ se představy mění.

Ten, kterého jste si brala z čisté lásky krátce po dvacítce - vaší i jeho - dělá co může, je to fajn, děti přibývají a prospívají, všechno funguje, ale ty představy...

Ten, kterého jste ulovila v pětatřiceti, protože byl jediným vhodným kandidátem na reprodukci právě s vašimi geniálními geny, je sice schopný vědec, ale když zrovna nezkoumá brouky, nemá fantazii - a ty představy...

Ten, který se objevuje v představách nikdy neokroužkované, má andělská křídla, vypracovanou urostlou postavu, pekáč buchet v krajině břišní, založením romantik, diplom ze dvou věhlasných univerzit...

V představách zachovalé šedesátnice figuruje šarmantní gentleman s moudrostí Šalamouna, kontem Rotschilda a čestností Mirka Dušína.

Myslím, že "něžné pohlaví", jak se kdysi polovině lidstva říkalo, je bez ohledu na pokrok a genderovou vyváženost stále stejně snící a něžné. Jen to nemá čas a možnost projevit. Skoro se mi chce s nadhledem svého "moudrého" věku říct, že jsme si pěkně zadělaly. Všechno se prostě stíhat nedá.

Nakonec člověk stejně zjistí, že největším pokladem, který se dá za život nastřádat, je krásný partnerský vztah a rodina. Jenže právě teď u nás zákony uspořádaly věci tak, že žena, pokud bude myslet na zadní kolečka, bude budovat svou vlastní kariéru, aby ve stáří nebyla žebrák.

To jsem se drobet zapovídala na jiné ošemetné téma.

Chtěla jsem jen říct, že když vás spontánně obejme tříletý vnouček,  je to neúžasnější /bezelstné/ chlapské objetí, které se dá zažít...