Nad Čechami leží inverze a pod pochmurnými mraky padá ze stromů listí, jak to název měsíce slibuje. Nejsou to přitom ani tři týdny, co nám podzim nastavil laskavější tvář.
Na samém konci října jsem se podíval na známé poutní místo Svatou horu u Příbrami. Za návštěvu samozřejmě stojí samotná bazilka a celý areál poutního místa – nádherný barokní komplex budov s neopakovatelnou atmosférou – ale na svých fotkách jsem spíš než budovy zachytil okolní přírodu. Celý areál se totiž nachází na krásném místě, obklopen stromy a opravdu uprostřed přírody, přestože z centra Příbrami to tam není daleko.
Měl jsem to štěstí, že jsem Svatou horu navštívil v opravdu skvělém čase, kdy záplavy javorových listů zbarvily dozlatova a zároveň zprvu sice neochotně, ale pak už s jistotou, vysvitlo zpoza mraků slunce a celou tu nádheru neopakovatelně ozářilo.
Slavný spisovatel J. R. R. Tolkien přišel s jednou originální myšlenkou ohledně ročních období: Elfský kalendář v jeho příbězích totiž neobsahuje čtyři roční období, na která jsme zvyklí, ale šest. Jaro i podzim jsou rozděleny na dvě období a má to svou logiku; vždyť zářivý podzim vybarvený od jasně zelené přeszlatou až po červenou barvu, jak to na fotkách vidíme, je úplně jiná doba než listopadové plískanice s mlhou, blátem a holými větvemi, kdy už je první sníh na spadnutí.
Velký kříž připomíná Josefa Toufara, jednu z mnoha obětí komunistického režimu.
Zatímco javory zářily zlatavě, ovocný sad na svazích Sté hory se oblékl do odstínů oranžové a červené.
Sluncem prozářené aleje se pokryly kobercem listí.
Pozim dokáže vykouzlit nádherné barevné kontrasty.
A jsme u Svatohorských schodů, dlouhé kryté cesty z historického centra Příbrami přímo k bazilice na Svaté hoře.
