ODS v pražském zastupitelstvu jednostranně schválila pro komunální volby účelové rozdělení města na obvody, aby znevýhodnila menší strany. Podobná arogance, jaká stála Paroubka úspěch v parlamentních volbách.
Rozdělení Prahy na nesmyslné volební obvody
Volby do pražského zastupitelstva jsou samy o sobě dost zvláštní raritou: Praha je sice oficiálně kraj, ale volby se v ní konají podle zákona o komunálních volbách (čili Pražáci jsou jediní voliči, kteří se neúčastní krajských voleb) a zvláštního zákona o hl. m. Praze. Přitom ale, aby politici náhodou nepřišli zkrátka, dostávají strany peníze za mandáty stejně jako při krajských volbách. A teď ODS pro změnu zneužila zákon o komunálních volbách a silou prosadila účelové rozdělení Prahy do obvodů, aby vyšachovala menší strany.
Rozčlenit město na více volebních obvodů může mít smysl tehdy, když se přirozeně dělí na výrazně odlišné části. Třeba ve dvojměstích typu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav nebo Sedlec-Prčice (mimochodem, ani v jednom takovém případě se v minulých volbách k vytvoření volebních obvodů nesáhlo), rozhodně ale ne v Praze.
Pražští občanští demokraté to zdůvodňují starostí o blaho voličů: „Rozhodli jsme se pro tuto variantu proto, aby lidé mohli volit z kandidátů, které důvěrně znají z okolí svého bydliště - ne nějaké neznámé politiky,“ říká radní Milan Richter. Přitom zapomíná zmínit, že k tomu máme v Praze městské části, zatímco celoměstské zastupitelstvo je prostě celoměstské.
Copak si někdo myslí, že zastupitel zvolený za určitý obvod bude hájit zájmy právě tohoto obvodu? On to totiž ani dost dobře dělat nemůže; stačí se totiž podívat, jak nesmyslně jsou jednotlivé obvody stanoveny: například v I. obvodě se tak spolu se Starým Městem a Malou Stranou nachází třeba Přední Kopanina a Sobín, ve IV. Letná s Čakovicemi, V. obvod tvoří úzký pás, táhnoucí se od Nového Města přes Žižkov a Vysočany až k Vinoři a Satalicím, VI. obvod spojuje Vršovice s Horními Počernicemi a v VII. obvodě se ocitají tak vzdálená místa, jako jsou Klánovice a Libuš. Volební obvody tedy nemají naprosto nic společného s přirozenou geografií města. Navíc jsou účelově stanoveny tak, aby se v každém volebním obvodě volilo co nejméně mandátů1 a přitom celkem zůstalo zastupitelů (a tedy koryt pro politiky) co nejvíce2.
Podle všeho je tak jediným důvodem dělení na obvody snaha ODS jednostranně ovlivnit výsledky voleb, aby byly pro ni co nejvýhodnější. Tuto praktiku, zvanou gerrymandering, často v minulosti s úspěchem použily vládnoucí strany, které se obávaly odlivu podpory voličů.
ODS zneužívá své většiny v zastupitelstvu a zvedá laťku pro menší strany až na 9 % hlasů. Hrozí tak, že i pokud by volby v Praze vyhrála například TOP 09 (jako se to povedlo v parlamentních volbách), nedokáže sestavit koalici bez ODS a nezbude jí, než ponechat ve vedení města mnoho současných figur i s jejich nešvary.
Navíc to s sebou nese ještě jednu pikantní záležitost. Zatímco se už nějaký čas mluví o zavedení přímé volby starostů a primátorů, toto rozparcelování Prahy má přesně opačný efekt: Šest ze sedmi obvodů vůbec nebude mít budoucího primátora na kandidátce, čili o jeho zvolení do zastupitelstva bude rozhodovat pouhá sedmina voličů.
Občanům nezbývá než vyjádřit nesouhlas na internetu a doufat, že celý systém se obrátí proti ODS, což nemusí být úplně nereálné. V parlamentních volbách byla sice ještě její pozice v Praze relativně silná, ale takovouto arogancí dává najevo přesně to, za co letos voliči etablované strany potrestali.
1) Podle zákona 491/2001 Sb. §27 je minimální počet zastupitelů na jeden volební obvod 9.
2) Podle zákona 131/2000 Sb. §48 může mít hl. m. Praha 55 až 70 zastupitelů. Na osm obvodů se tedy už rozdělit nedá (muselo by být minimálně 72 zastupitelů), takže byla rozdělena na sedm obvodů po devíti mandátech.
