Tak prý se poslanci zase nedohodli na omezení své imunity a raději řeší imunitu prezidenta republiky. Zajímavé je, že na jiných tématech jako zvýšení sazby DPH u knih se dohodnout dokázali.
Přitom se rozhodně nejedná o kou samozřejmost. Ne že by zvyšování DPH nebylo jedním (i když zdaleka ne jediným) z možných prostředků, jak dostat do státní pokladny trochu víc peněz, ale konkrétní podoba koaličního návrhu nutí člověka kroutit hlavou. Věci veřejné si vydupaly výčet výjimek, asi aby mohly vábit voliče na podporu "základních potravin". Není divu, že takový výčet stal terčem kritiky: Proč zrovna chleba ano a rohlík ne? Proč zelenina ano a ovoce ne? Proč losos (nezpracovaná ryba) ano a rybí filé (zpracovaná ryba) ne? Proč jako bezlepkové potraviny neoznačit rovnou třeba všechno maso, jak výstižně říká Petr Gazdík.
Mnohem větší problém než nesmyslné škatulkování ovšem představuje skokové zvýšení DPH u knih. Nejenže působí jako naprosté kulturní ignorantství, ale dokonce je nesmyslné i z ekonomického hlediska: Protože knihy nepatří mezi základní životní potřeby, skokové zvýšení cen značně omezí jejich prodej. Proti tomu mohou nakladatelé a prodejci bojovat jenom tím, že většinu nákladů vezmou na sebe, což ovšem v důsledku bude znamenat zásadní snížení počtu vydávaných knih a zkrachování některých nakladatelství. Celkový objem knižního trhu se tedy zmenší, takže ekonomický efekt pro státní pokladnu bude pochybný. A pro kulturní život země to bude citelná rána; ve vztahu k podprůměrné a stále klesající čtenářské gramotnosti Čechů přímo alarmující. Že nejde o plané obavy, je zřejmé už z následků zvýšení DPH v roce 2008: Od začátku 90. let rostl počet vydávaných knih podobně jako v jiných evropských zemích každoročně o 4 %. Roku 2008 nastal zlom a od té doby stejně rychle klesá.
Evropské srovnání pro nás opravdu moc lichotivě nepůsobí: Průměr DPH na knihy ve vyspělých evropských zemích je mezi 5–6 %. Ve 24 z 27 zemí EU není DPH na knihy vyšší než 10 % a ve Velké Británii, Irsku, Norsku a Chorvatsku je DPH na knihy dokonce nulové. V osmi zemích EU se na knihy uplatňuje nižší DPH než na potraviny. Jde vesměs o menší země, které jsou si vědomi toho, že národní svébytnost, kultura jazyk na literatuře stojí a je třeba ji podporovat. Zvýšení DPH na knihy na 20 % by naopak postavilo ČR do skupiny zemí s nejvyšší sazbou v Evropě, po bok Bulharska, Albánie, Ukrajiny a Běloruska.
Chtějí-li tedy politici vychovat z voličstva tupé negramotné stádo bez kulturního přehledu, které se nechá snadno manipulovat volebními sliby, potom jim gratuluji; dali se dobrou cestou.
Výzva na obranu knih – Svaz českých knihkupců a nakladatelů petici už podepsalo přes 38 tisíc lidí
Skupina na Facebooku
