Britský královský zámek Windsor zažil 18. května velkolepou událost; na počest 60. výročí vlády královny Alžběty II. se tu totiž shromáždili zástupci panovnických rodin téměř všech současných monarchií.
Bylo tak možné pořídit jedinečný snímek většiny panovníků celého světa (pravděpodobně nejúplnější, který byl kdy vyfotografován – srv. jiný unikátní snímek z roku 1910).
Navzdory dřívějším obavám byl nakonec pozván i řecký král Konstantin II. (britská vláda zřejmě stáhla svůj požadavek na jeho odmítnutí), zato královna Sofie ani žádný jiný představitel španělské královské rodiny do Windsoru nedorazil (španělská vláda trvá na svém postoji, kvůli malichernému sporu o Gibraltar). Mimoto chyběli ještě představitelé královských rodin Ománu, Bhútánu a Kambodže, všechny ostatní vládnoucí rody byly zastoupeny buď přímo panovníkem, nebo alespoň následníkem trůnu nebo jiným významným představitelem. Další členové britské královské rodiny včetně vévody a vévodkyně z Cambridge se připojili ke královně při vítání hostů.
Monarchisty může těšit, že byl pozván nejenom řecký král Konstantin, ale i další představitelé v současnosti nevládnoucích panovnických rodů: rumunský král Michael, bulharský car Simeon a srbský korunní princ Alexandr. Velmi zajímavé je, že na skupinové fotografii jsou to právě sesazení panovníci Řecka, Rumunska a Bulharska, kteří jsou usazeni na nejčestnějších místech v první řadě vedle královny. Je to pouhá náhoda, nebo bychom si z toho měli vzít nenápadně naznačenou zprávu, že ani tyto královské rody bychom neměli považovat za odepsané? Kdo ví...
V britské veřejné diskusi ohledně oslav bohužel hlasitě zaznívá kritika královny za pozvání kontroverzních králů Bahrajnu a Svazijska, kteří jsou často obviňováni z porušování lidských práv ve svých zemích. Přitom je zvláštní, že antimonarchističtí aktivisté by sice rádi zbavili královnu jakýchkoli práv rozhodovat o hostech na své vlastní oslavě, ale přitom zodpovědnost za pozvání nevítaných hostů přičítají pouze jí samotné a tolik se už nepozastavují nad tím, že proti jejich pozvání nic nenamítala ani britská vláda (jako to udělala třeba v případě řeckého krále). Mimoto, tito „prodemokratičtí“ aktivisté sice hlasitě kritizují pozvání vládců dvou malých státečků na symbolickou slavnostní událost, ale stěží něco řeknou proti mnohem nebezpečnějším režimům, s nimiž se také udržují politické či ekonomické styky. Jako kdyby si evropští prezidenti už tolikrát za poslední století šťastně nepotřásali rukou s celou plejádou diktátorů všech kontinent! Nicméně, zdá se, že britskou veřejnosti tento „skandál“ opravdu netrápí tolik, jak by si tito hluční troublemakeři přáli; lidé si spíš chtějí sami užít a po svém oslavit radostnou událost.
Horní řada: JV princ Násir Mohamed z Kuvajtu, JV korunní princ Abú Dhabí, JKV korunní princ Jugoslávský, JV král Tongy, JKV korunní princ Thajský, JKV princezna Lalla Meryem z Maroka, JKV princ Mohammed bin Najaf ze Saúdské Arábie.
Střední řada: JJ vládnoucí kníže Monacký, JKV velkovévoda Lucemburský, JV král Lesotha, JV král Belgičanů, JV král Norský, JV emír Katarský, JV král Jordánský, JV král Bahrajnský, JV král Malajsie.
Dolní řada: JCV císař Japonský, JV královna Nizozemská, JV královna Dánská, JV král Řeků, JV král Rumunský, JV královna Spojeného království, JV král Bulharů, JV sultán Brunejský, JV král Švédský, JV král Svazijský, JJ vládnoucí kníže Lichtenštejnský.
Článek vyšel také na webu Pro monarchii.
