Polední siesta

Jedna veselá básnička pro pobavení....................................................................................

Sedí babka na židli,

láduje se povidly.

Na stolku má hrnek kafe,

dědek v koutě dýmku bafe.

Podivně se při tom houpá,

na babičku dlouze kouká.

Pohoda je v světnici,

cosi praská v lednici.

Praská, bouchá, škytá,

babku s dědkem amok chytá.

Co se to jen bože děje,

kdo nám klidu nedopřeje?

Běž to zjistit dědku rychle,

co tak blázní bílá krychle.

Dědek vstává, v ruce hůl,

na jazyku věty půl.

Proč se bába nezvedne,

já chci chrápat v poledne!

K ledničce se zvolna plíží,

otevírá ji jen s tíží.

A pak křičí za krátko,

našel jsem tu prasátko.

Kde se tu jen sakra bere,

všechno jídlo nám sežere.

Babka skáče z židle,

do ruky si bere vidle.

Chce ublížit prasátku,

však bodá dědka do zadku.

Děda křičí, praská kšanda,

vždyť to babko byla sranda!

A tak dědek místo spánku,

má teď téměř na kahánku.

Velkou jizvu na zadnici,

již týden leží v nemocnici.