Máte rádi soutěže a ankety? V poslední době, jakoby se s nimi roztrhnul pytel. Shrnňme si, kolik zhruba anket za rok na nás vybafne z televizní obrazovky a upoutá naši pozornost prostřednictvím nejrůznějších reklam a bilboardů.
Dvě soutěže krásy, Český slavík, TýTý, Anno, Český lev, Sportovec roku, Atlet roku, Fotbalista roku, Zlatá hokejka, Osobnost roku nyní nově Hvězda roku, Ceny Thalie, Anděl, též Missis roku, Kniha mého srdce, Auto roku a mnoho dalších. Proč takovéto pořady slaví takový úspěch? Samozřejmě lidé od pradávna rádi soutěží, kdaždý chce být nejlépší, být oceněn, dočkat se uznání. Nejrůznějších soutěží a anket se účastní stovky či tisíce lidí a jiní lidé určí, kdo se jim líbí nejvíce, koho ocení a komu se dostane slávy. Ale k čemu to? Ano, vybereme jednoho, dva či tři představitele, které vyneseme mnohdy jen nachvíli na špici obdivu a na mnohé z nich si po chvilce nikdo ani nevzpomene. Ano je plno lidí, kteří si jistě uznání zaslouží, kteří něčeho dosáhnou, vykonají odvážné a hrdinské činy...ale...ale je rovněž spousta jedinců, jež veškeré své úsilí a snažení vynaloží pro splnění svých stejně velkých cílů a jež dosáhnou mnohdy srovnatelných úspěchů, možná jen o malilinko menších, což spíše záleží na měřítku okolního světa. Ale tací nikdy veřejně oceněni nebudou, nikdo jim neprojeví úctu a nebude je oslavovat.
A já si říkám, je to tak správně? V čem je lepší sportovec, který vyhrál zlatou medaili od sportovce na pátem místě. Každý znich dal jistě do svého výkonu vše,ale zrovna v den závodu nebyl zcela fit či měl zkrátka méně štěstí.Na letišti však budou davy lidí vítat jen jednoho.Ten získá nevětší zájem veřejnosti a samozřejmě sponzorů a stane se zájmem velkého byznisu, celý národ k němu bude vzhlížet, jako by byl jeho výkon to nejdůležítější a nejvýznamější na světě. Proč dáváme ocenění nějakému zpěvákovi jako tomu nejoblíbenějšímu, copak hlasoval celý náš národ? Co pak jsou ostatní umělci horší. Někteří jistě ano, ale spousta jiných jistě ne.
Proč oslavovat Miss ČR, jednu sympatickou dívku. Kolik hlasů asi dostala? Co pak jsou ty ostatní děvčata o tolik horší, ošklivější či co? Nebo třeba každým rokem vyhlašovaná cena Jana Velíška za hrdinský čin, kdy někdo zachránil druhému život. Proč musíme vyzdvihávat jednoho z těchto lidí a hlasovat, čí čin se nám "líbil" nejvíce. Aby mohl ten dotyčný dostat vyznamenání od prezidenta? A co ti ostatní? Ti si to nezaslouží? Jistě nikomu nepomáhali pro slávu, tak proč buď neocenit všechny nebo žádnýho.
Určitě je pěkná věc, když dá prezident vyznamenání různým osobnostem jako vědcům, umělcům či vojákům. Ale opět jen některým, ale zaslouží si ho plno dalších, jež se ceremoniálu nikdy nedočkají. Nebylo by vhodnější vzdát holt všem? Ukázat, co tito lidé dokázali, aby se dostali do povědomí široké veřejnosti? Určitě by to bylo ocenění mnohem hodnotnější. Proč vlastně mi lidi mezi sebou stále soutěžíme a neustále máme potřebu někoho ohodnocovat? Z jakého důvodu mnohý z nás potřebuje ukázat, že je ten nejlepší, nejschopnější, nejtalentovanější, ten nejúspěšnější? Možná až si lidé uvědomí, že každá lidská práce, každé lidské snažení je prakticy stejně důležité a každý je závislý ve společnosti na každém, budou mít jiné hodnoty a nebudou mít potřebu mezi sebou zápolit a soutěžit, aby ukázali ostatním a hlavně sami sobě kdo je ten první. Neměli bychom něco činit z důvodu, poněvadž je to pro něco dobré a ne jen proto, protože můžeme něco vyhrát a získat?
Přiznávám, umístit se na privních místech nějaké soutěže je pocit k nezaplacení a chápu tudíž jejich oblibu. Ale měli bychom opravdu soutěžit ve všem? V určitých situacích to jistě vhodné opravdu není, co myslíte?
