Jde jen o sílu zvyku. Například jiný slovanský jazyk - polština, kupodivu koncovku -ová u příjmení, tvořených podstatným jménem, nepoužívá (Maria Nowak, Eva Wrobel) a přechyluje jen příjmení, tvořená přídavným jménem (pan Lewandowski - paní Lewandowska). Zdá se, že jim to nečiní žádné potíže. Tím ale nechci říci, že bych nějak horoval pro změnu pravidel českého pravopisu v tomto smyslu.

Karma. Rozumím, souhlasím, svůj postoj k -ová jsem napsal na tomto blogu už dávněji a nezměnil jsem na něm zatím ani čárku. Viz https://josefprouza.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=603597

...., a vsugeruje si, ze bez pripony -ova ji bude na svete lepe. Pane Burgete ale ono ji ve svete pravdu lepe bude.

Zrovínka dnes jsem narazil na zajímavou záležitost - na webových stránkách uvedeno příjmení paní, začínající na "S" a končící -ová. Na jejím záznamníku se příjmení říká na začátku s písmenem "Š". Na můj dotaz zda na internetu nemá chybu, zda nechybí háček na "S" zněla odpověď: "Moje příjmení je německého původu". Jak kruciš mám rozeznat a správně číst, tedy zda jde o české anebo německé příjmení, když obě mají koncovku -ová? Určitě platí rozhlasový vzkaz stréčka Křópala: "Bodó se dít věce, že to hani pravda nebode".

Niektoré priezviská sa vyslovujú tak isto, a píšu sa rozdielne.

Ak by to bolo bez ová aký by tam bol rozdiel?

Bez ová by vedel že ide o priezvisko s nemeckou alebo českou gramatikou?

Priezviská v Česku existujú nemeckého pôvodu a nemecké priezviská s českou gramatikou, píšu sa rozdielne čítajú úplne stejne.

napr. Šmíd - Šmídová, Schmidt - Schmidtová,

Ulrych - Ulrychová, Ulrich-Ulrichová....

Muj nazor na prechylovani zenskych jmen cesek (ci slovenek) je ze bych to nechal na historickem vyvoji. Vsechny jazyky se vyvijeji ke zjednoduseni - na priklad v cestine uz zmizel aorist nekdy ve 14 stoleti, v polovine 19 stoleti z cestiny vymizel tak zvany predminuly cas, behem prvni poloviny 20 stoleti zmizela koncovka -i u infinitivu. Behem pristiho staleti pry zmizi oba predlozkove pady (sesty a sedmi a budou nahrazeny predlozkami bez padoveho ohybani) a taky i prechylovani, jako je tomu uz ted castecne u nekterych slovanskych jazyku napriklad v polstine a slovinstine.

Ostatní jazyky nechť se zjednodušují, dojdou nakonec k tomu, že budou používat většinou třípísmenové zkratky a pan Mládek třeba složí další písničku o zkratkách, Zkratky: https://www.youtube.com/watch?v=CMpzQeFKrYc

Naše řeč nechť je náročná, občasné pravopisné chybičky si odpustíme, nikdo není dokonalý. Naši předkové si 300 let (až do roku 1918) udrželi svoji rozmanitou a libozvučnou řeč. Na rozdíl od obyvatel měst venkované ovládali jazyky dva, jinak by na trhu ve městě neprodali, tedy bez znalosti němčiny. Pokusme se navázat na odkaz našeho velikána a vždy se ptejme: Co by tomu řekl J.A.Komenský?

Taky se zastávám přechylování jako pan Oliva, ale zároveň by ženám mělo být umožněno si formát příjmení vybrat. Tyhle dvě věci se nevylučují.

"Novela zákona o matrikách dává naději ženám, které se nemohou smířit s příponou –ová "

To máte zaujímavé v ČR. Na Slovensku je jedno čo píše matrika, u nás existujú pravidlá slovenského pravopisu - jazykový zákon o prechyľovaní ženských priezvisk , ktorý sa neriadi matrikami či už v USA, Nemecku......, alebo slovenskou matrikou.

"Domáce aj cudzie ženské priezviská sa v kontexte slovenského jazyka (písaného i hovoreného) vo verejnom styku majú používať s náležitou koncovkou slovenského prechyľovania. Prechyľovanie ženských priezvisk si vyžaduje slovenská gramatika, aby sa ženské priezvisko prirodzene začlenilo do slovenskej vety.

Přesně. A na tomto principu přechyluju i já.

-ová....

Jedinečnost našeho jazyka, škoda, že se tak moc kopiruje vše ošklivé podle angličtiny... Za chvilku se rozhodne, že naše krásné tvrdé "y" je zbytečné... škoda, že čeština jde do kopru. Velká škoda.

O.K., Image, byznys (fuj) btw... a já nevím co všechno, kde je naše krásna hovorová mateřština???

Omg, wtf, lol!

jsou "pro" a jsou "proti"

nechal bych rozhodnuti prechylovat, nebo ne jen a jen na zenach

a je dobre, ze tuto moznost maji

No víte, já bych to rozhodnutí nenechal jen a jen na ženách, stejně jako bych je nenechal jen a jen na mužích. Omlouvám se, že jsem nevyjádřil názor na ta další pohlaví.

Ono to slovanské přechylování vzniklo, jako gramatický důsledek středověkých reálií.

V němčině, když jste se zeptali "čí je to manželka?" - dostalo se vám odpovědi "sie ist Frau von Herbert" ale v češtině by to bylo "je to žena Herbertova"... no a odtud je už krok k příjmení Herbertová.

Ovšem, to je to poslední, co chtěji genderistky slyšet, že? (Nedej Bože, aby i navíc ještě někomu patřily!)