Zatkli čínského špióna! Vlastně propagandistu. Vlastně novináře.

Čínský občan s novinářskou akreditací od Ministerstva zahraničí byl zadržen a obviněn z „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, čímž došlo k prvnímu použití toho paragrafu coby pohrobku krásné liberální demokracie minulé vlády.

Pan Jang I-min v Česku působil několik let a celou tu dobu prý kul pikle proti naší zemi, načež Ministerstvo zahraničí opakovaně reagovalo tím, že mu prodlužovalo akreditaci.

Média nás napřed informovala, že se jednalo o špiona, ačkoli zároveň s tím už přidala informaci, že nebyl obviněn ze špionáže, nýbrž z oné „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. Postupně se dozvídáme, že dotyčný v Česku vedl rozhovory s různými politiky od Zahradila až po Konečnou a noviny ho postupně místo špiona začaly označovat jako „propagandistu“ . Například obsáhlý článek na Seznam zprávách zatím vypotil zjištění, že tento pán měl za úkol „shromažďovat potenciálně kompromitující informace na české politiky nebo osobnosti veřejného života“. „Ale zatím není jasné, jak v tom byl úspěšný,“. Jak jistě uznáte, tento popis přesně sedí na činnost (a její kvalitu) spousty českých novinářů, aniž bychom je považovali za špiony. Zároveň se píše, že se pan Jang I -min snažil získat zajímavé informace, „ne nutně utajené“, a zatím jediné, co zní závažně, je tvrzení, že spolupracuje s čínskou zpravodajskou službou.

To vše je ale příliš málo na to, aby informaci o zadržení a stíhání sdělila veřejnosti přímo Bezpečnostní informační služba, která samozřejmě ze své podstaty komentuje svoji činnost jen výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech. Tajná služba se tomu neříká pro legraci. V této fázi to zkrátka připomíná spíše silovou hru mocenského okruhu kolem bývalé vlády, prezidenta a jim oddané Bezpečnostní informační služby v čele s medailemi obšťastněným generálem Koudelkou proti aktuální vládě a její snaze o pozitivní posun v česko-čínských vztazích, především obchodních. Leč, je to ode mě jen spekulace, možná se dozvíme něco více a pánovi budou prokázány skutečné zločiny proti naší vlasti.

Pozoruhodné na celé věci je však to, že Číňan byl obviněn z paragrafu, který loni zavedla minulá vláda a který jakoby z oka vypadl někdejším zákonům o „Protisocialistické činnosti“. Ten člověk byl tedy obviněn z „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, nikoli z „Vyzvědačství“, na což už náš právní systém samozřejmě dávno pamatuje. A je to tak správně. Každá země musí chránit své zájmy a své utajované skutečnosti před kýmkoli, kdo by je chtěl zneužít. Ale „činnost pro cizí moc“ něčím takovým není. Ona totiž není vůbec ničím. Zákon tento pojem nezná. Není známo, jak taková činnost vypadá a jak je možné k ní získat oprávnění, aby šlo naopak definovat i její neoprávněný výkon a ten také stíhat. Je to prázdný pojem, který lze ideologicky naplnit čímkoli a nejvyšší soudní instance naší země už ho z těchto i dalších důvodů kritizovaly a varovaly před ním. Z těchto důvodů má také aktuální vláda v úmyslu toto ustanovení zákona zrušit.

Dnešní svět prochází překotnými změnami a bezpečnostní rizika se sice zvyšují ze směrů tradičních, ale přibývá i směrů nových. Obrana je však buď kruhová, nebo žádná. Obrana jen proti někomu je přímo pozvánkou na false flag operace třetích stran. Zajímalo by mě, jak se naše tajné služby staví třeba k americkému, francouzskému, německému novináři, který dělá to stejné, co onen Číňan. Je logické, že zodpovědný stát na hrozby odpovídajícím způsobem reaguje. Avšak začne-li reagovat tak, že místo principu svobodné společnosti, který říká, že co není zakázáno, to je dovoleno, začne tvrdit „jestli si usmyslíme, že to co děláš je zakázáno, tak tě zavřeme“, měl by se nejvíce ze všeho chránit sám před sebou a totalitáři, kteří takovou právní úpravu schvalují. Každý, včetně zahraničního agenta, musí být přece souzen dle jasně definovaných, principu právního státu odpovídajících a jednoznačně prokázaných skutečností.

Cizímu občanovi, který je zde z nějakých závažných důvodů nevítaný, je možno diplomatickou cestou diskrétně oznámit, že je podezřelý z nezákonných aktivit, další akreditaci mu neprodloužíme, naše tajná služba ho má v hledáčku, a jestli by byl tak laskav a přijal grátis expresní lístek domů. Pokud jdou však naše úřady tak daleko a z něčeho ho obviní, pak vše následující musí probíhat na legální, oficiální a právní bázi svobodného a demokratického státu, kterým chce Česká republika být. A takový stát také musí umět dokázat vládě obviněného občana, čím se u nás provinil. Zatím, opakuji zatím, nic neukazuje, že právě takovým případem je věc zadrženého čínského novináře. A jestliže naše oficiální orgány nejsou ochotny, když už věc oficiálně oznámí, také vyjevit k ní relevantní množství skutečnosti, působí to nejen jako mocenská hra, ale dokonce i jako vyhrožování vlastním občanům paragrafem stejně gumovým jako byly pendreky totalitní minulosti.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Psáno 25.1.2026, publikováno bude 26.1.2026