Zákon „proti“ neziskovkám uvedl česká média do stavu hysterie

Od Seznam Zpráv přes Forum 24 až po Deník N se šíří mediální hysterie ohledně přípravy zákona, který by ukládal politickým neziskovkám placeným ze zahraničí odhalit svoje personální a finanční zázemí.

Jako první jsem zaznamenal panický výkřik Seznam Zpráv a od té doby jsou už články uvedených médií na toto téma jako přes kopírák: Do zblbnutí opakují lež, že prý se jedná o zákon „proti“ neziskovkám, stejně jako to, že je inspirován v Rusku a s nemenší vervou fabulují o tvůrcích návrhů (Vachatová, Rajchl) jako o těch, kdo se neustále staví za Rusko, k čemuž jim samozřejmě stačí jako obvykle pouze to, že se nestaví do jedné řady s fanatickými kritiky Ruska. Pochopitelně, že mohu být třeba přítel USA a zároveň nemít rád jejich aktuálního prezidenta a vládu, ale tento prostý a všem srozumitelný fakt média ve svých manipulacích ráda opominou. Zde je zřejmé, že jim nejde o to poskytnout informace, ale o rozšíření své hysterie dále do společnosti. Tato média z týchž důvodů ignorují i prostý fakt, že naprosto stejně jako na všechny ostatní tento zákon dopadne i na neziskovky placené Ruskem a navázané na Rusko, čili tato média by měla tuto právní normu naopak hlasitě vítat, protože z Ruska nám přece hrozí největší nebezpečí a o hybridních operacích té mocnosti vůči nám a celému Západu toho napsala už tuny.

Když se podíváme na navrhované znění zákona, který ještě nebyl ani předložen a zkrátka se na něm teprve pracuje, tak celé „zlo“, které se na ze zahraničí placené neziskovky připravuje znamená, že se budou muset zapsat do nějakého registru a uvést tam, kdo a na jaké pozici u nich pracuje a od koho a kolik ze zahraničí dostaly peněz.

Je absurdní, že organizace, které si kladou za cíl vstupovat do veřejného prostoru samy nechtějí být takto transparentní. Jejich praktická činnost se navíc velice často překrývá s činností kterékoli politické strany: Využívají informačních kanálů od veřejných projevů po sociální sítě k tomu, aby ovlivnily názory veřejnosti v řadě společenských otázek, aby prosadily svoji agendu a svoje návrhy legislativy, nebo naopak proti nějaké agendě a legislativě bojovaly. Politické strany se dnes musí před zákonem málem „svléci do naha“ a tyto organizace, kterým je na rozdíl od politických stran dovoleno lobbovat i na školách, tak činit nemusí? Proč?

V České republice je přibližně 148 500 neziskových organizací, to je na přibližně 10 900 000 jejích obyvatel přímo fantastické číslo. Těm všem jde o nějaké nezištné dobro? Jsme tedy humanitární velmocí! Registrovaných politických stran a hnutí je kolem 217. Pochopitelně, že povinnost registrovat se nebude mít Klub zahrádkářů z Dolní Lhoty, ale třeba Člověk v tísni, který dostává stovky milionů ze státního rozpočtu ČR a další – celkem miliardy – korun od všech možných dárců, osob fyzických i právnických, nadnárodních institucí komerčních i politických, tak ten by samozřejmě registrován a evidován být měl. Ostatně, do značné míry to činí už teď, tak proč si, u všech všudy, stěžuje?

Česká republika je malá země, působí zde však řada neziskových i „neziskových“ organizací, silných nadnárodních nátlakových skupin. Je v zájmu naší země, aby o nich měla jasný přehled. Pokud média zahájila takovou hysterickou palbu proti tomuto zákonu, než vůbec byl ve Sněmovně představen, může vítr foukat z jediného směru: Nechtějí, aby vyšlo najevo, že spolu s řadou politických neziskovek či přímo politických stran tvoří personálně a finančně provázaný mocenský kartel, který nastoluje a vynucuje svoji agendu, tak jak se to stalo třeba v případě Istanbulské úmluvy. Nechtějí, aby se těmito informacemi před veřejností společně zkompromitovali a občané je odmítli financovat z veřejných rozpočtů. Nechtějí přijít o možnost protlačovat do zákonů právě takové Istanbulské úmluvy, o kterých poté bude muset někdo provádět školení a vyžadovat jejich plnění, nu a hádejte, kdo že to bude? Je však celkem logické předpokládat, že věci jako je Istanbulská úmluva jsou svým rozsahem a ekonomickým dopadem směšné oproti legislativě typu Green Dealu, pro který také mnohé, ze zahraničí placené struktury u nás lobbovaly a lobbují.

Ať je tedy ve všem jasněji, připravovaný zákon v tom může pomoci. A pokud se bojí administrativní zátěže, tak si měly neziskovky včas rozmyslet, za jaké buzerace občanů i firem v minulosti samy lobovaly.