Propalestinské násilnosti s Gretou aneb co je dnes v Evropě normální?

První výročí palestinského masakru Židů ze 7.10.2023 si včera v Berlíně připomněli propalestinští protestující opět násilím a s VIP hostem Gretou Thunberg.

Ano, známá výtržnice tam dle médií byla osobně. Jistě jí jako rádoby ekologické aktivistce při onom protestu zvláště imponovalo, jak se tam pálí pneumatiky, létají láhve /když se roztříští o policistovu helmu, už je nepůjde recyklovat, víme?/ a zábavní pyrotechnika /hořením vzniají oxidy uhlíku, to je jasné/.

Nehodlám se samozřejmě zabývat dávno odepsanou fanatičkou více, než je zdrávo. Chci však upozornit na to, co je dnes považováno za normální.

Té holce před lety europarlament tleskal ve stoje a žehnal jí papež. Podporu elit měla i tehdy, když v europarlamentu ukazovala zdvižené prostředníčky na ty, kteří byli právě těmi správnými a normálními přehlasováni novým eurounijním befélem ohledně ochrany přírody.

Normální je tleskat agresivní vyšinuté holce, normální však už není chránit napadené a ohrožené. Došli k tomu různí (prý) nizozemští policisté, kteří z „morálních důvodů“ odmítají chránit Židy a židovské památky. Schyluje se prostě k tomu, že až přijde další Křišťálová noc, bude zřejmě opět normální, že se policie bude významně dívat jiným směrem.

Už dávno je přece normální pořádat demonstrace, které buď dvojsmyslně nebo otevřeně podporují teroristické vraždění muslimskými fanatiky, v celé západní Evropě i v Česku. Nově je totiž normální vybrat si stranu, se kterou sympatizuji, i kdyby v daném konfliktu byla stranou, která agresi začala a která dlouhodobě vůbec odmítá nepřítelovo právo na život. Ne, nemáme to určeno nějakou Stranou a vládou. Děláme to sami a dobrovolně, nebo že by snad opět...

Tato velmi nová „morálka“ zkrátka odpovídá wokeistickým tezím ala Greta Thunberg, kde pokrok neurčuje věda, poznání, spravedlnost a rozvaha, nýbrž boj, ať už rasový, národnostní, třídní nebo snad „ekologický“. Samotná existence státu Izrael, který prací vydupal z pouště rozvinutou zemi a vytrvale ji brání proti přesile ze všech stran je zkrátka černou skvrnou na wokeistickém svědomí.

Tato revoluční mládež totiž vždy potřebovala pohřbít vlastní zodpovědnost. Vždy věřila v to, že svá práva a vše co chce, si musí vykričet a vybojovat na ostatních a ti jsou povinni jim dát co chtějí a zařídit svět dle jejich představ. Výhružky, vydírání a boj považují za přirozenější, než racionální a tvrdou práci. Tak začínala a pokračuje i Greta a je pro ni jen přirozené, že islamistické šílenství ala „Osvobození Palestiny“ vzala za své.

V Evropě je už příliš mnoho muslimských fanatiků a jejich sympatizantů z řad nové wokeistické a neoliberální levice (ne té staré levice, která ucítvala poctivou práci a vědecko-technologický pokrok). Připomeňme, že až nyní se Francie rozhodla vyhostit syna nejslavnějšího teroristy, jistého pana Omara Bin Ládina, jenž při vzpomínkách na otce velebil terorismus. Patrně si budeme muset zvykat i na to, co je normální například u slavného moderátora Al-Džazíry, který letošní první výroči masakru Židů veřejně oslavoval. Jeho profil má 2,3 milionu sledujících a ten masakr tam popsal jako „Den obnovy důstojnosti palestinského národa“. A ne, ten pán není terorista, extrémista, ani agresivní omezenec odněkud z pouště. Je to představitel muslimské inteligence a elity. Jak teprve asi v Evropě vypadá podhoubí této „elity“ z řad těch průměrných a neviditelných? Dějí se třeba výtržnosti běžné na propalestinských demonstracích také na těch ojedinělých demonstracích na podporu Izraele? Nedějí. I to je signifikantní ukázka faktu, jaká normalita se v Evropě rozmáhá a jaká je na ústupu.

Dříve bylo normální, že tito kriminálníci od Grety až po posledního vrhače lahví putovali do cely a neměli-li občanství dané země, byli vyhoštěni. Dnes byli formálně zadrženi čtyři Gretini spolubojovníci. Asi už je to nová norma lidského chování. Nelze prostě mít více policistů než občanů. Navíc policisté jsou také občané, a když začnou uvažovat jako ti v Nizozemí, tak co si ještě nalháváme?

Stejné bylo i hrůzyplné poznání dosud neutrálních Němců po oné Křišťálové noci: Z demokracie se už stala diktatura a byť by se formálně tvářila jako právní stát, vládu tam převzal už někdo jiný, než zákony.