Po volbách

Evropští voliči někde ochotněji, jinde zdráhavěji rozdali karty národním politickým subjektům a s nimi i nadnárodním frakcím Evropského parlamentu.

Ačkoli se vyrojí řada analýz i úderných hesel, tak letošní volby do Evropského parlamentu žádný zásadní obrat nepřinesly. Evropští lidovci a socialisté sice ztratili nadpoloviční většinu, avšak i tak nadále tvoří dvě největší frakce, následované liberály a evropskými Zelenými. 

 Očekávaný vzestup eurospektických frakcí reprezentovaných ve Francii Národním sdružením Marie Le Penové či v Itálii stranou Liga Matteo Salviniho se projevil jejich vítězstvými na národní úrovni, avšak celkovou mocenskou rovnováhu v Evropském parlamentu nijak zásadně neovlivnil. K tomu by bylo třeba, aby těmto subjektům názorově spřízněné strany dosáhly významného úspěchu i v řadě dalších zemí s vysokým počtem národních delegátů do Evropského parlamentu, což se nestalo. V České republice je reprezentuje především Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, která jako jediná z eurospektických a vlasteneckých stram (či populistických a nacionalistických, je-li to Váš názor) dosáhla v naší zemi relativního, ovšem nijak oslnivého úspěchu.

 Největšího úspěchu očekávaně dosáhla premiérova strana ANO následovaná opoziční ODS a Piráty, jejichž výsledek, byť rozhodně úspěšný, opět neoslňuje a nedostál mnohým očekáváním. Naopak Česká strana sociálně demokratická, přirozeně náležející do jednoho z evropsky vítězných bloků, nezískala jediný mandát. ČSSD tedy zcela katastrofálně propadla a pokračuje ve svém trendu, který ji - nepodaří-li se ho zlomit - vyvede v následujících národních parlamentních volbách ven z Poslanecké sněmovny. Na svém zůstávají čeští lidovci s dvěma poslanci a mandát obhájila také Kateřina Konečná od českých komunistů.

 Evropský parlament nedisponuje zásadními pravomocemi, už proto, že se nejedná o zákonodárný sbor. Nové rozvržení sil v něm zatím tedy neslibuje zásadní dopad na dosavadní eurounijní politiku. Vítězné frakce evropských lidovců a socialistů jistě najdou nového partnera k vytvoření většiny, jen už se nebude jednat o většinu pohodlnou a jistou. Značného úspěchu dosáhli evropští Zelení, kteří budou právně jedním z možných a dá se říci, že i přirozených koaličních partnerů vítězných uskupení.

 Na národní úrovni lze povolební zemětřesení očekávat v Řecku, kde patrně dojde k novým národním volbám. Stejně tak tomu bude v Rakousku, které však k předčasným národním volbám nenasměroval výsledek eurounijních voleb, nýbrž dva roky v šuplíku ponechaný a těsně před eurovolbami zveřejněný trapný a podivný korupční skandál předsedy Svobodných náležejících do místní vládní koalice. Sousední Maďarsko potvrdilo naprosto neotřesitelnou pozici strany Fidesz národoveckého a eurospektického premiéra Orbána. Jak už však bylo řečeno obecně, tak i konkrétně Maďarsko je počtem svých delegátů v Evropském parlamentu přiliš malá země na to, aby úspěch této strany či jiných stran z jiných malých zemí mohl zásadně změnit dosavadní politiku Evropské unie.

 Jak už to tak bývá, volební kampaň se ze setrvačnosti vede i těsně po skončených volbách, což se samozřejmě týká i České republiky. V tomto smyslu mi poněkud kyselý úsměv přivodil článek na Idnes o generálu Blaškovi, jednom ze dvou kandidátů SPD, kteří ve volbách uspěli a zasednou v Evropském parlamentu (1). Autorka článku paní Bulisová hloupě a lidsky hnusně hledá důvod "změny" politických názorů pana Blaška v někdejší rodinné tragédii, která ho postihla a neopomene informovat, že Blaška, který získal dokonce více preferenčních hlasů než lídr kandidátky David, podporovaly "dezinformační weby".

Ještě zajímavější je spekulace paní Bulisové, že předtím byl pan Blaško respektovaný voják. Zajímalo by mě, zda tedy takový přímý úspěch pana generála z důvodu více než 47000 preferenčních hlasů vypovídá o tom, že nyní již respektovaný není a stejně tak by mě zajímalo, jak v článku zmíněný web Aeronet se svou čteností 77x nižší než Idnes (2) volební úspěch panu Blaškovi zařídil. Jeden by se s logikou paní Bulisové  chtěl ptát, zda Idnes, jak víme 77x více čtenější než Aeronet, také nezařídil propad ČSSD nebo naopak vítězství ANO, když ten Babiš onen Idnes tedy vlastní. Zdá se, že v myšlenkovém světě některých redaktorů mediálního mainstreamu o výsledcích voleb rozhodují média, avšak "populistické a nacionalistické (3)" subjekty mohou uspět přes to, že je mediální mainstream pojmenovává takto pravdivě a okrajové dezinformační weby o nichž lžou jako o "vlastencích".

 Ale odhlédněme od žabomyších válek mezi zpravodajskými weby a jejich sympatií a antipatií k různým stranám a politikům. Na evropské úrovni zásadní změny v souvislosti s volbami čekat nemůžeme. Nemůžeme čekat ostrý zlom, nýbrž postupný propad dosavadních vedoucích subjektů a vzestup současné opozice. Zdá se, že skutečné změny v eurounijní politice mohou přivodit spíše jednotlivé národní státy a jejich reprezentace, přičemž klasickým příkladem je Brexit.

   1) https://www.idnes.cz/volby/evropsky-parlament/2019/hynek-blasko-spd-evropsky-parlament-volby.A190527_095940_volby-ep2019_karb

 2) http://www.mapamedii.cz/mapa/navstevnosti/index.php

 3) https://www.idnes.cz/volby/evropsky-parlament/2019/eu-cr-volby-parlament-strany-nacionaliste-euroskeptici-populiste.A190520_200343_zahranicni_luka