Ne, na Pradědu opravdu ohňostroj dělat nemůžete!

Až absurdně působí zákaz odpalování ohňostrojů ve vrcholových polohách Jeseníků, který vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Pro naši zemi je to ovšem přístup zcela příznačný.

Ten zákaz není absurdní tím, že někdo někomu něco zakazuje, ale tím, že zakazuje něco, co už zakázáno je. Je to asi jako kdyby byl vydán zákon, který zakazuje v obci A na náměstí B krást jízdní kola, protože existuje „pouze“ zákon, který zakazuje krást obecně.

„Nově“ jsou tedy kratochvíle s rachejtelmi zapovězeny v místech jako jsou „Švýcárna, Hotel Ovčárna, Chata Jiřího na Šeráku, vrchol Pradědu...“. Stačí pouhý pohled do mapy, aby i člověk neznalý místních poměrů zjistil, že je to vše v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a navíc se jedná o místa v Národní přírodní rezervaci Praděd a Národní přírodní rezervaci Šerák – Keprník. Národní přírodní rezervace je nejpřísněji chráněným typem území, jaký naše legislativa zná. Samozřejmě, že jakkoli, včetně hluku a bince z ohňostrojů ničit přírodu je tam zakázáno už zákonem, k tomu netřeba vydávat zvláštní normy. A samozřejmě, že neznalost jednak neomlouvá a jednak svéprávný a slušně vychovaný člověk ví, že v přírodě se bordel nedělá.

AOPK ČR ovšem reaguje na konkrétní zkušenosti z loňského roku, kdy lidé z jedné horské chaty prostě odpalovali silvestrovský ohňostroj přímo v Národní přírodní rezervaci Praděd.

V širších souvislostech tak ona agentura reaguje na skutečnost, že v České republice je zvykem na zákony kašlat a i s vědomím porušení zákona se pak ještě drze vymlouvat či dokonce soudit. Jestliže se pojistíme tím, že nějakou vyhláškou přímo zakážeme v konkrétním místě krást konkrétně jízdní kola, pak se snižuje riziko toho, že šikovný a dobře zaplacený právník někoho takového z jeho prohřešku „vyseká“. K dalším „dobrým zvykům“ nejen v naší zemi totiž patří i to, že rozsah uplatňování práva je v přímé úměře k tloušťce provinilcovy šrajtofle, pročež se majitelé naditých peněženek obzvláště často domnívají, že pro ně zákony neplatí.

Byrokratizace (nejen české, ale té zvláště) společnosti v dnešní době proto kvůli takovým vykukům došla do takové fáze, že je zhola mimo síly jednotlivce orientovat se v naprosto všech zákazech a příkazech, které se na něho valí od domácích i zahraničních orgánů. Ta džungle všech možných zbytečných norem už naši společnosti přímo znemožňuje normálně fungovat.

Ale základní pravidla slušnosti jsou opravdu jednoduchá a platí odjakživa. A prasátku, které neví, jak se chovat v chráněných krajinných oblastech, ale umí alespon číst, je to hezky názorně vysvětleno například zde. Ostatně i tato brožurka pro návštěvníky je přiznáním faktu, že až příliš mnoho lidí se v přírodě chovat neumí.

Myslím tedy, že místo tiskunutí zbytečných lejster s příkazy nastal čas na jedno hezké a užitečné předsevzetí do příštího roku.