Mimořádný příspěvek Anny Sorokinové do světových dějin podvodů

Anna Sorokinová byla v USA odsouzena na přinejmenším čtyři roky vězení za podvody, kterých se dopustila na důvěřivých bohatých občanech. Pojďme se společně podívat na příběh její i podvodníků a podvodů obecně!

Podvody se táhnou historií jako červená nit nářku podvedených i úžasu ostatních, jak se tomu či onomu podařilo bližního svého oblafnout. Památným dílem do historie podvodů přispěla také Anna Sorokinová, kterou právě nyní za její činnost odsoudili ve Spojených státech.

Dnes osmadvacetiletá Ruska si v USA změnila jméno na Annu Delveyovou, což bylo první částí jejího geniálního plánu. Částí druhou byla nebetyčná drzost a sebejistota, s jakými se jí dařilo vetřít do soukromí americké smetánky, koketovat s mocnými na večírcích, prohlašovat o sobě, že je dědičkou impéria mnohamilionové hodnoty a nechat si od zblbnutých boháčů platit všechno, po čem její roztomilé srdéčko zatoužilo.

Vzhledem k tomu, že oškubala pouze osoby bohaté a žádná z jejich obětí patrně nezůstane o žebrotě na ulici, přepadá mě vůči vychytralé Aničce dokonce jistý zvrhlý obdiv. Rozum zůstává stát nad tím, že lidé, kteří vesměs ke svému majetku dospěli schopností odhadnout situaci, v pravý čas učinit správný obchod se správným člověkem a také své investice ohlídat, nerozpoznali v Aničce drzou holku, co si hraje na celebritu.

Platili jí večeře, letenky, luxusní dovolené, aniž by si pohádku „dědičky impéria“ jakkoli ověřili. Vrcholu dospělo její umění blamáže tehdy, když se pokusila vylákat z jisté banky půjčku 22 milionů dolarů (1). Ta ženská musí mít v DNA zapsán nějaký instinktivní návod, v jakém pořadí mačkat u druhých tlačítka ješitnosti, pýchy, hamižnosti, sympatií, soucitu a ignorance.

Majitelé stejné evoluční výhody se zhusta stávají bankéři, generálními řediteli, politiky, esy špionáže i prostými sňatkovými podvodníky. Je to dost nefér vůči těm, kteří se k výše uvedeným pozicím dopracovali něčím jako je poctivá tvrdá práce (samozřejmě vyjma sňatkových podvodníků, ačkoli i toto snažení jistým druhem tvrdé práce patrně je).

Podvody jsou s lidstvem odjakživa a zvláště v dnešním světě prodchnutém neuvěřitelnou vemlouvavostí a drzostí reklamy a dealerů teplé vody za cenu studené a většího balení všech zbytečných věcí za cenu balení malého se nelze divit, že duše současníkova vůči pojmu podvod poněkud okorala.

Jsou podvodem neuvěřitelně skvělé hrnce, pro které se babičky a dědečkové na prodejní akci beznadějně zadluží, aniž by si uvědomili, že svého požehnaného věku dosáhli i bez nich, tak k čemu je ksakru nyní potřebují? Zde se společnost naštěstí shoduje, že tohle podvod je a snaží se ho regulovat.

Nejsou však podvodem také nijak neregulované spekulantské přesuny miliard na burze? Ostatně, nezpívá Jan Werich „Zlato měli pouze ti ,co znali kšeftovat, a ostatní z nouze začli pracovat“?

I my Češi samozřejmě máme podvodníky světového formátu, a nemyslím tím současné tuneláře. Už za první republiky se vyloupnul Harry Jelínek, který podváděl, kde mohl a koho mohl. Rodičům tvrdil, že studuje medicínu, ale studia zanechal a užíval si kapesného. Patrně již tehdy zjistil, že jeho šarm působí na dámy a jeho milostné aférky s nimi byly mnohem spíše cynickým vylákáním peněz z těch romantických duší.

Na dovolené ve Splitu prodal Američanovi vypůjčenou jachtu, v matičce Praze přesvědčil Čechoameričana, že mu prodá tramvajovou linku č. 1. Vskutku husarský kousek se Harrymu povedl tehdy, když pod záminkou natáčení filmu podplatil kastelána na Karlštejně a s pomocí najatých pomocníků v rolích služebnictva přesvědčil dalšího Američana, aby od něho hrad koupil. Nebýt toho, že se Harry později stal antisemitou a kolaborantem s nacisty, mohla mu v historii patřit spíše úsměvná vzpomínka (2).

Označení toho či onoho jednání za podvod je zkrátka věcí společenské dohody. Ostatně, paragrafy proti klamavé reklamě máme už dávno, avšak zabývají se klamavou reklamou soudy? Vždyť by nedělaly nic jiného. A ostatně, už dlouho aktuální kauza dvojí kvality stejných potravin v západní a východní Evropě je dokonalým příkladem podvodu všem na očích, a přece s tím nikdo dosud nepohnul ani o píď.

O zubní pastě a politické straně zkrátka tak nějak předpokládáme, že nám o svých schopnostech maličko lžou, avšak zvažujeme, co nám přinesou ve skutečnosti a ne v pohádkovém světě reklamních hesel a volebních billboardů. Až nakonec, po zralé úvaze a samozřejmě zcela neovlivněni se pro nějaký druh obou výrobků rozhodneme…

S podvody dnešní svět zkrátka počítá, už proto, že se vyskytují na každém rohu a stále častěji. Dokonalost naší civilizace dospěla dokonce do takového stupně, že nejlepšími a možná i nejnebezpečnějšími podvodníky se stávají entity zcela virtuální: Počítačové viry, trojské koně, pokusy špionážních agentur z opevněných sídel i náctiletých teenagerů z garáží ukrást buď jednu konkrétní velkou věc, nebo co nejvíce jakýchkoli malých věcí.

Ale přece jen, když ovládnu svůj spravedlivý hněv vůči podvodům a podvodníkům všeho druhu, musím přiznat, že podvod vede leckdy i k lecčemu dobrému. Vždyť třeba kdo dokáže popsat, jakého štěstí se dostane rodině, když se manželka vrátí po léčení neplodnosti z lázní a přesně za devět měsíců od srdečného přivítání s manželem se oba bez jakéhokoli stínu pochybnosti dočkají vytouženého potomka? A to stačilo, aby paní po tři týdny pila tři hrnky léčivé vody denně!

Řady malých klamů, lží milosrdných i nemilosrdných, podvůdků a intrik se dopouštíme i v každodenním životě, většinou proto, abychom si zkrátili cestu k té či oné maličkosti, zjednodušili získání čehokoli, co zrovna potřebujeme. Schválně, zkuste to se mnou: Projděte si v duchu posledních pár týdnů svého života a přiznejte si, kdy jste se nějakého malého nevinného podvůdku dopustili.

A hlavně přitom nepodvádějte!

Zdroje:

1) https://www.bbc.com/news/world-us-canada-48219100

2) http://extrastory.cz/kral-ceskych-podvodniku-harry-jelinek-dokazal-prodat-i-karlstejn.html