Kdybyste pochopil co vlastně Holubová rekla, neměl jste o čem psát.

kdyby v minulosti Holubová tolik neholdovala alkoholu, možná by z ní dnes byla distingovaná dáma a ne to, co z ní je

Podstat je kde končí a začíná má svoboda slova, historicky stanovené hranice se nějak mění. Urážka na síti se dá kvalifikovat asi jako tzv.nemajetková újma, která se hradí tzv. satisfakcí. A tu lze požadovat v penězích nebo omluvou. Jedná se o ochranu osobnosti nebo i pomluvu“, jak je to s dalšími výrazy např. uvedené v blogu nemám příliš jasno, právník by si asi poradil, faktem je,že houstne...

Ani jeden z výroků by v žádném případě neměl být důvodem pro jakoukoliv "akci" policie. Názor poslankyně je názorem politickým, nenavání k žádnému trestnému činu. Každý advokát ji z toho musí lehoulince vysekat. Není co trestat.

Tak pokud je přirovnání někoho, kdo se ještě ničeho v tom smyslu nedopustil, k invazivnímu biologickému druhu, který vytlačí jiné lidi a zároveň výzva k jeho nepuštění za hranice politický názor...

To nás ovšem opět staví před problém, na který si ani největší kritici údajné cenzury a perzekucí netroufnou dát odpověď: co vlastně je svoboda slova, má tedy platit absolutní svoboda projevu a tedy právo říkat cokoli, a pokud ne, jak naložit s výroky, které překračují zákon jen významově, nikoli formálně, a které umně manévrují na hranici zákona tak, aby vyjádřily výzvu k nenávisti, ale fakticky nedokazatelným způsobem.

Nebo shrnuto do jednoduchého příkladu - máme tedy právo ve svobodné zemi kteréhokoli jednotlivce nebo skupinu obyvatel nazývat plevelem či havětí (opisně cizopasníkem či nějakým podobným ušlechtilým pojmem z biologické terminologie) a vyzvat k zákazu jeho v puštění za hranice či k jinému omezení? Na to bych už rád jednou konečně slyšel řádnou odpověď, tedy zda-li to má být umožněno něco takového veřejně říkat, či ne. Nebo ještě jinak - zda je lživá informace o tom, že někdo má milence, více trestuhodnější než lživá informace, že někdo je plevel a má být vykořeněn.

Tak já osobně v těch vyjádřeních cítím ten samý rozdíl, který kousek pode mnou vyjádřil pan Chadima lépe než bych svedl sám.A rovněž stejně silně cítím i to, že stíhána by skutečně neměla být ani jedna.Né, že bych se domníval, že svoboda slova znamená říkat cokoli, ale tyto výroky spíš vypovídají o jejich autorkách, než aby se jednalo o podněcování k čemukoli.

Ne že bych úplně nesouhlasil, v mnohé máte pravdu, nicméně ve výše uvedených výrocích přece jen docela významný rozdíl vidím. Také se nebudu bavit o tom, zda s tím či oním výrokem souhlasím, podívejme se ale na obsah obou sdělení.

Holubová napsala: „Naše generace musí vychcípat a nastoupí noví bojovníci“ Z jejího prohlášení vyplývá, že i ona je v té skupině, kterou odsuzuje. Jedná se tedy skutečně spíše o ''povzdech'' či nadsázku a je logické, že to nemyslí vážně.

Maříková však mluvila vyloženě o muslimských migrantech. Ona není muslimkou. Kdyby jí byla, byl by výrok tomu prvnímu více podobný. Ona ale mluví o skupině, jejíž není součástí. Zároveň tuto skupinu přirovnává k invazivním druhům. Je zde tedy jistý rozdíl. Šlo se jistě vyjádřit jinak, aniž by nebyl význam sdělení, který zní jinak docela logicky, pozměněn.

Nicméně souhlasím, že by neměla být stíhána ani jedna. Ty hranice svobody slova se nám dnes docela zužují.

Jenže první mluvila o nutnosti vychcípat, druhá o zákazu vstupu. A to je taky rozdíl.

Srovnejte hypotetickou ukázku: ženským bych vstup do pivnic úplně zakázal = trestní stíhání, šíření nenávisti. Trochu brutál, ne?

Vcelku máte pravdu, ale já vidím rozdíl mezi oběma výroky a v tom, že první myslí v první osobě mm. čísla a druhý jen ve třetí osobě mm. čísla. Čili první výrok se týká i autorky (i sebe počítá do množiny která má vychcípat), druhý je namířený pouze proti jiné skupině.

To je přeci naprosto jedno. Obojí se týká jiných lidí.

Za mne karma.