Greta: Do Izraele plachetnicí, do Švédska letadlem.

Západní svět poměrně pozorně sledoval poslední anabázi Grety Thunberg, ostatně to, aby ji někdo sledoval, to byl cíl, nikoli přivést pár kilo potravin. Jenže to tak úplně nevyšlo.

Co se stalo? Švédská aktivistka Greta Thunberg v posledních létech přesedlala z ryze klimatického fanatismu na fanatismus ve zvláštní kombinaci: Lidskoprávně-antisemitský. Jeho součástí byla i cesta plachetnicí spolu s dalšími VIP potřeštěnci do pásma Gazy, kam na té kocábce vezla sebe, kamery, aby se to dalo natáčet na sociální sítě a v nákladovém prostoru toho obřího korábu samozřejmě nespočetné tuny humanitární pomoci k nakrmení hladových davů.

Nicméně cestou se její pramice odchýlila z kurzu, neb bylo třeba zachránit migranty ze Súdánu. Mezitím ovšem Izrael dal jasně najevo, že dokonce ani pominuté holce ze Švédska nebude umožněno prolomit blokádu Gazy a že potravinovou pomoc distribují jeho síly, ne instagramoví aktivisté. Těšil jsem se, až Greta na vlastní kůži okusí jemný rozdíl mezi tím, když je za výtržnost sbalena v západní Evropě a když se tak stane v zemi, kde se s podobnými nemažou. Též jsem byl zvědav, jak si na cele popovídá s těmi súdánskými migranty, kteří měli evidentně v plánu dostat se do Německa příjemnější oklikou, než přes izraelskou basu.

Leč stalo se něco jiného: Plachetnici odtáhli do izraelského Ašodu, Greta ještě stačia na sociálních sítích úpěnlivě poprosit o záchranu ze spárů Izraele, o kterém předtím prohlásila, že pokud jejich kocábku zadrží, spáchá válečný zločin, no a po tom všem byla Greta posazena do letadla směr domov. Pokud se definitivně nezcvokla už při cestě do Gazy, tak jí to hrozí z uvědomění, kolik letadlo, na jehož palubě se nachází, vypustí do atmosféry skleníkových plynů.

Je mi jí líto, neměla normální dětství, místo toho, aby pečlivou výchovou a odbornou péčí byly co možná nejvíce korigovány její psychické handicapy, udělali z ní prapor na dlouhé holi a mávali s ním, přičemž ona měla pocit, že tou mávající rukou je sama.

Kdyby nebyla celebritou pod ochranou rádoby zelených /tj. skoro všech/ západních politiků a právo platilo padni komu padni, tak už by za nekonečné recidivy svého vandalismu seděla v nějakém ústavu nebo vězení. Další možností je, že by Greta nemusela volat

„Jebat Německo a Izrael!“

ale našla by si chlapce, se kterým by se této podnětné činnosti věnovala místo toho, kam dosud investovala svoji vášeň.

Ale zpět k jejímu „aktivismu“:

Dnešní doba je vymknutá z kloubů logiky nejen tím, že místo činu skutečného stačí čin virtuální a tím, že i takové virtuální činy mají reálnou sledovanost a hýbou mocenskými pákami.

Někdy stačí těmto aktivistům trpělivě vysvětlovat skutečnou podstatu toho, co se děje, tak jak se o to – předem marně – pokusily izraelské síly Gretě a jejím kumpánům, když jí po zadržení pouštěli videa se záběry řádění Hamásu. Jindy to smysl nemá a pak musí nastoupit represe. Kdyby nastoupila v přijatelné míře v dětství, nemusela by nastupovat v dospělosti. Jenže my jsme si v naší západní civilizaci v podstatě zakázali represi obojí.

Čeká nás tedy řada dalších frustrovaných Gret a nákladných, a nebezpečných pitomostí, které budou provádět. Fakt to chceme?