Dopis 99 pragováků, vlastně 781 slovenských umělců českým

Imperialista, dnes označovaný za „krajního pravičáka“ stále hrozí a slovenským umělcům leží na srdci osud těch českých, pokud by přestali být občany povinně dotování třeba skrze Českou televizi.

Dopis pragováků napsalo 99 uvědomělých z 4500 pracovníků onoho podniku, kteří ze strachu před změnou poměrů v roce 1968 žádali sovětské soudruhy o pomoc. Do určité míry se s oním dopisem rýmuje aktuální dopis 781 slovenských „osobností kulturního života“, které se obávají, že krajní pravice, která prý na Slovensku i v Česku má v gesci resorty kultury, provede i českým soudruhům slovenských umělců nějaké nepěkné věci v jejich financování z eráru, včetně financování veřejnoprávních médií. Zkrátka že ten jejich socialismus opět nějaký kapitalista svými nekalými rejdy zhatí. Ta změna ve financování by samozřejmě byla též útokem na jejich nezávislost a soudružskou jednotu, aby bylo jasno. A aby bylo zřejmé také to, ze kterého politického směru vítr fouká, uveďme, že v Česku jedním z bezesporu nejznámnějších signatářů dopisu je paní Magda Vašáryová. Tuto osobu lze za politicky nezávislého umělce, kterému jde jen o dobro věci označit asi tak, jako že nevinný byl i záměr moskevské Pravdy zveřejnit onen dopis pragováků coby hlas všeho československého lidu.

Zvláště dojemná je starost slovenských umělců o to, aby i v Česku nedošlo k „alaramující sociální situaci v sektoru“ a starost o „ničení mechanismů finanční podpory“. Patrně tedy o to, aby nedošlo k ohrožení už tak žebrácké výše skoro 61000,- Kč coby průměru mzdy v České televizi. O takové mzdě si herec divadla zřizovaného městem či krajem většinou může nechat jen zdát. Stejně tak o tom, že zrovna on bude mít štěstí tvořit z nějakého státního grantu. Abychom uvedli další čísla, tak rozpočet České televize z roku 2025 na 2026 vzrostl o 7% na částku 8,5 miliardy korun. Je to absurdní výše ve srovnání s rozpočtem celého Ministerstva kultury v sumě 18,8 miliardy.

Stejně dojemná je starost těchto slovenských umělců o to, aby i v Česku nezačaly – cituji doslova včetně krás progresívní jazykové formy:

 „...otvorené útoky na jednotlivcov*kyne i celé skupiny ľudí...“

Smím se zeptat, kolik jich na Slovensku bylo státem organizovaně zabito nebo zmláceno? A pokud jde o útoky verbální, tak umělci se jich ve vzájemné česko-slovenské družbě na demonstracích proti svým vládám mohou dopouštět, ale sami mají být nekritizovatelní?

Rysy toho dopisu jsou zkrátka důvěrně známé. Na národní i mezinárodní úrovni se opět druží aktivistická menšina, která je přesvědčena, že právě ona je hlasem většiny, a která je přesvědčena jak o své morální nadřazenosti, tak o nároku na něco, na co ostatní nárok nemají a ani o něj nežádají.

Pokud by těmto lidem šlo o skutečné dobro věci, tak v prvé řadě budou žádat, aby Česká televize přestala být občany povinně placena z jejich kapes a zůstalo jim tak více peněz na takové kulturní vyžití, které si sami vyberou. Česká televize se chlubí tím, že je už po osmé v řadě nejsledovanější televizí v České republice a jasným „lídrem trhu“. Tak proč se, pro pána krále, lidé s ní spjatí obávají přechodu financování České televize a Českého rozhlasu na tržní? Až se z těchto organizací stanou soukromé společnosti, přestanou také hádky ohledně obsazení Rady České televize a Rozhlasu . A slovenští umělci si budou moci oddechnout, že se nenaplní obavy z jejich dopisu, aby do řídících pozic nebyli dosazování političtí nominanti a aby si někdo „ekonomickými zásahy nevynucoval jejich poslušnost“. Jak moc velké je to nebezpečí by mohl vyprávět například český herec Boleslav Polívka, který se zúčastnil na Slovensku demonstrací proti Ficově vládě a v Česku volební kampaně Fialovy vlády. V aktuálním politicky zcela nezávislém systému financování tedy dostalo jeho divadlo v Brně od politiků z ODS, která Brno řídí, tu opakovanou a rekordní dotaci.

Je to zkrátka parta pokrytců. Křičí, proto jsou slyšet, nic víc.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Psáno 19.2.2026, bude publikováno 20.2.2026 v 12:00