Dáma v nejlepších letech

Lidé ji říkají „Deep Blue“, nikdo neví proč, ale kvůli jejím modrým očím určitě ne. Je jí kolem padesáti a je velice šaramantní.

Pokud se Vám líbí, nejste jediní. Na internetu má širokou komunitu obdivovatelů. A najdete tam i mnohé její fotografie.

No ano, jde o mimořádně vzrostlého jedince Velkého bílého žraloka.

Tato „Sytě modrá paní“ měří odhadem šest metrů deset až šest metrů dvacet a váží dva tisíce sto až dva tisíce tři sta kilogramů. Její toulání mořem zahrnuje jak Mexický záliv, tak Havajské ostrovy a je pravděpodobné, že několik tisíc a možná nižší desítky tisíc kilometrů uplave každý rok.

K potápěčům nebývá agresivní, spíše lhostejná, prý dokonce jistým způsobem „hravá“. Mnohé jizvy na její hlavě a bocích však svědčí o tom, že u jiných živočichů, kteří měli tu čest či smůlu se s ní potkat jde o komunikaci podstatně jednostrannější, na jejímž konci stojí zvýšení velikosti té dámy.

Můžeme citovat jednoho potápěče, který se s ní setkal a popisoval nikoli délku, nýbrž šířku jejího těla „Jako kdyby napřáhnul obě paže a stejně by to nestačilo.“ Vzhledem k tomu, že před necelým půlrokem předtím byla zaznamenána v Mexickém zálivu a vzhledem k novým jizvám na její hlavě jsou odůvodněné spekulace o tom, že se nacházela v aktivnějším režimu svého života s cílem zajistit si potravu pro mláďata, která už mohla nosit.

Stejně jako jejich příbuzní se i žraloci bílí vyznačují neukončeným růstem, a pokud bude „Paní sytě Modrá“ žít do obvyklých sedmdesáti či více let, bude také dále růst.

Žraloci bílí jsou nepostradatelným prvkem mořských ekosystémů. Působí jako vrcholoví predátoři, avšak živí se i mršinami a udržují tak vody čisté a bez toxických produktů rozpadů těl živočichů, kterými se živí. Navzdory tomu, jak agresivně vypadají, tráví většinu času pomalým pohybem v hlubinách oceánu a bez potravy přežijí třeba dva roky. Samci bývají podstatně menší než samice, protože samice musí svojí velikostí těla zajistit vývoj potomků. Žraloci rodí, nekladou vejce. Samci mají dva penisy, které splývají jako pruhy podél jejich těl. Samice v případě nedostatku potravy nechávají některé vyvíjející se potomky sežrat vajíčka svých sourozenců, aby zajistily produkci dostatku další životaschopné generace.

Žraloci nejsou monstra. Jsou to obdivuhodní a evolučně mimořádně úspěšní živočichové, které mořské ekosystémy hostí už nějakých čtyři sta padesát milionů let.

Dnes jsou však ohrožení změnou svého prostředí, za kterou často zodpovídáme my, lidé. A mnohým druhům, včetně Velkého bílého žraloka hrozí vyhubení.

Bylo by smutné, kdyby tito impozantní tvorové, pro jejichž délku existence na planetě Zemi byl věk dinosaurů jen malá epizoda, byli vyhubeni lidmi, jejichž délce pobytu na naší matičce by se mohli žraloci bílí jen smát. A jejichž délka života jednotlivce se rovná délce života jednotlivce právě nás, lidí.